První polistopadový rektor liberecké univerzity Zdeněk Kovář, který loni zemřel ve věku 84 let, se zřejmě stane čestným občanem Liberce. Toto ocenění získalo před ním jen 39 osobností. Udělení čestného občanství Kovářovi navrhlo vedení města, musí ho ještě schválit zastupitelstvo.
Čestné občanství by měl Kovář získat za mimořádné zásluhy o rozvoj města. "Profesor Kovář svoji odbornou a pedagogickou činností vynikajícím způsobem reprezentoval univerzitu a město Liberec samotné. Svým morálním kreditem pomáhal aktivně budovat občanskou společnost a rozvíjet principy svobody a demokracie," uvedl náměstek primátora pro školství a kulturu Ivan Langr.
Komunistický režim Kovářovi po roce 1968 znemožnil pracovat na vysoké škole. Deset let mohl dělat pouze řidiče nákladního auta, než směl pracovat v konstrukci podniku Liaz. Na libereckou akademickou půdu se vrátil až po listopadu 1989 a významně se zasloužil o její rozvoj. "Byl uznávaným odborníkem, vynikajícím vědcem a inženýrem, který se v průběhu svého pracovního působení na vysoké škole i v průmyslu zasloužil o vývoj a inovaci spalovacích motorů," uvedla již dříve mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková. Kovář byl také prvním předsedou České konference rektorů.
Čestná občanství se v posledních letech v Liberci udělovala jen výjimečně. Za poslední čtyři roky ocenění získali pouze vojenský veterán Stanislav Hnělička a vědec a historik Rudolf Anděl. Vedení města bude navrhovat, aby se čestným občanem města stal v příštím roce uznávaný výtvarník a sochař Markus Lüpertz, který se v roce 1941 narodil v Liberci. V roce 1948 jeho rodina uprchla do Německa.
Až do loňského roku neměla liberecká radnice přehled o nositelích čestného občanství. Bádání trvalo dva roky a podíleli se na něm i studenti Technické univerzity v Liberci. Nejvíc čestných občanů je z doby Rakouska-Uherska, od roku 1853 jich bylo 23. Prvním dohledaným byl úředník monarchie Christian Freiherr Kotz von Dobrsch, který podporoval snahu libereckých občanů o vlastní samosprávu. Čestné občanství získal i výběrčí cla Ignaz Matschego, a to jako uznání nestranického a lidského působení v dobách úřednické svévole, nebo dva členové šlechtického rodu Clam-Gallasů. Mezi oceněnými byli také lidé, kteří se zasloužili o rozvoj Liberce, například výstavbu radnice, zřízení soudu, škol, vodovodu i regulaci Nisy. Na seznamu figurují i kontroverzní osobnosti, jako Korad Henlein nebo Klement Gottwald. Dlouho se diskutovalo o tom, zda by je město nemělo občanství zbavit. Zatím se od toho upustilo. "Čestný občan patří k historii města, charakterizuje to období. To, že tam zůstanou, znamená, že Liberečané mají svou paměť a mohou se z ní poučit. Kdybychom se jich zbavili, bylo by to nečestné, že se nechceme hlásit k vlastní historii," řekl již dříve Michal Ulvr z katedry historie liberecké univerzity.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
