Liberec asi udělí čestné občanství 1. polistopadovému rektorovi

Čestné občanství by měl Kovář získat za mimořádné zásluhy o rozvoj města. "Profesor Kovář svoji odbornou a pedagogickou činností vynikajícím způsobem reprezentoval univerzitu a město Liberec samotné. Svým morálním kreditem pomáhal aktivně budovat občanskou společnost a rozvíjet principy svobody a demokracie," uvedl náměstek primátora pro školství a kulturu Ivan Langr.

Komunistický režim Kovářovi po roce 1968 znemožnil pracovat na vysoké škole. Deset let mohl dělat pouze řidiče nákladního auta, než směl pracovat v konstrukci podniku Liaz. Na libereckou akademickou půdu se vrátil až po listopadu 1989 a významně se zasloužil o její rozvoj. "Byl uznávaným odborníkem, vynikajícím vědcem a inženýrem, který se v průběhu svého pracovního působení na vysoké škole i v průmyslu zasloužil o vývoj a inovaci spalovacích motorů," uvedla již dříve mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková. Kovář byl také prvním předsedou České konference rektorů.

Čestná občanství se v posledních letech v Liberci udělovala jen výjimečně. Za poslední čtyři roky ocenění získali pouze vojenský veterán Stanislav Hnělička a vědec a historik Rudolf Anděl. Vedení města bude navrhovat, aby se čestným občanem města stal v příštím roce uznávaný výtvarník a sochař Markus Lüpertz, který se v roce 1941 narodil v Liberci. V roce 1948 jeho rodina uprchla do Německa.

Až do loňského roku neměla liberecká radnice přehled o nositelích čestného občanství. Bádání trvalo dva roky a podíleli se na něm i studenti Technické univerzity v Liberci. Nejvíc čestných občanů je z doby Rakouska-Uherska, od roku 1853 jich bylo 23. Prvním dohledaným byl úředník monarchie Christian Freiherr Kotz von Dobrsch, který podporoval snahu libereckých občanů o vlastní samosprávu. Čestné občanství získal i výběrčí cla Ignaz Matschego, a to jako uznání nestranického a lidského působení v dobách úřednické svévole, nebo dva členové šlechtického rodu Clam-Gallasů. Mezi oceněnými byli také lidé, kteří se zasloužili o rozvoj Liberce, například výstavbu radnice, zřízení soudu, škol, vodovodu i regulaci Nisy. Na seznamu figurují i kontroverzní osobnosti, jako Korad Henlein nebo Klement Gottwald. Dlouho se diskutovalo o tom, zda by je město nemělo občanství zbavit. Zatím se od toho upustilo. "Čestný občan patří k historii města, charakterizuje to období. To, že tam zůstanou, znamená, že Liberečané mají svou paměť a mohou se z ní poučit. Kdybychom se jich zbavili, bylo by to nečestné, že se nechceme hlásit k vlastní historii," řekl již dříve Michal Ulvr z katedry historie liberecké univerzity.

Zdroj: ČTK