Před 25 lety vyrazili liberečtí chemici poprvé na zahraniční misi. Do Saudské Arábie

"My jsme byli cvičeni na frontální vedení boje, dnes to jsou malé kompaktní bojové jednotky," uvedl. "My byli připraveni na používání techniky na úrovni škodovek 120, dnes jsou to octavie," přirovnal František Gábor, který se mise za osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem v letech 1990 a 1991, zúčastnil. 

Právě účast v zahraničních misích podle vrchního praporčíka 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Roberta Dolozima pomáhá ke zlepšení kvality výcviku. "Výcvik odráží zkušenosti z misí," uvedl. Ve velké míře se ve výcviku projevuje i spolupráce s armádami v rámci NATO. Vojáci mohou například absolvovat stáže v zahraničních školících střediscích. Mnohem lépe jsou na tom dnešní vojáci i po jazykové stránce.

Neuměli jazyky, spolupráce byla problém

Podle Gábora před 25 lety ze světových jazyků ovládali převážně jen ruštinu. Dnes i velitel na nejnižší pozici musí být schopen domluvit se anglicky. V liberecké jednotce jsou vojáci, kteří umějí i německy, francouzsky či rusky. Před čtvrtstoletím na misi v Perském zálivu byl zpočátku problém i ve spolupráci s jinými jednotkami. "Nevěděli jsme, co nás čeká, jak operují spojenecké jednotky. První, na co jsme narazili, bylo nekompatibilní spojení. Naše vysílačky měly dosah jen několik kilometrů. První, čím nás zásobili, byla proto spojovací technika," zavzpomínal Gábor, který byl tehdy ve 20 letech nejmladším členem jednotky.

I ve spolupráci s jinými jednotkami nastal výrazný posun. Příslušníci liberecké jednotky se dokonce před 12 lety zasloužili o vytvoření mnohonárodního praporu NATO na ochranu před zbraněmi hromadného ničení. Tomuto praporu veleli čeští chemici již třikrát, počtvrté se tak stane v roce 2017.

Pomáhají cvičit Jordánce

Liberečtí vojáci nyní také pomáhají s výcvikem chemiků jordánské armády. Země z Blízkého východu se obává teroristických útoků ze strany takzvaného Islámského státu. Svou pověst si liberečtí chemici začali budovat už na první misi. Společná československá jednotka tehdy jako první naměřila v saúdské poušti prahové hodnoty otravných bojových látek. "Byli jsme připraveni na velmi vysoké úrovni. Většina měla vysokoškolské vzdělání z oblasti chemie. Proto byli schopni plnit i nestandardní úkoly," řekl Gábor.

Výhodou jednotky bylo, že každý odřad měl pojízdnou laboratoř. I vybavení dnešních chemiků je ale na vyšší úrovni. Třeba z dekontaminační techniky používané při první misi zůstalo jediné vozidlo. "Už ho nepoužíváme. Zatím je v garáži a mělo by se stát v budoucnu muzejním exponátem," uvedl Dolozim.

Chystá se výměna obrněných vozidel

Modernizací prošly i laboratoře a vybavení odběrových a laboratorních týmů. Částečně obměněna byla také technika chemického a radiačního průzkumu. Chystá se i výměna obrněných průzkumných vozidel. Prototyp představili chemici veřejnosti loni. Většina měření se dělá automaticky. Lehce obrněný vůz s kamerou pro noční vidění poskytuje v zamořeném území také lepší ochranu posádce, kabina je totiž hermeticky uzavřená. Venkovní měření navíc provádí speciální robot. V Liberci působí chemici už 63 let.

Jednotka patří v Česku mezi elitní, je zařazená do sil rychlé reakce NATO. Nechybělo přitom mnoho a v polovině 90. let byla málem zrušena. Armáda podle Gábora v té době neuměla ani využívat zkušeností vojáků z misí. "Byla to doba, kdy se armáda teprve učila chovat k veteránům. Asi si tím musela projít. Dnes je to v pozici podstatně lepší," dodal. Nasazení v Perském zálivu nebylo pro liberecké chemiky ojedinělou záležitostí, jsou součástí většiny zahraničních misí české armády.

Zabezpečovali řadu významných akcí

Naposledy šest let působili v Afghánistánu. Chemici se podíleli i na zabezpečení několika významných akcí. Před teroristickými útoky chránili letní olympijské i paralympijské hry v Aténách i summity NATO v Praze, v tureckém Istanbulu a v lotyšské Rize. O bezpečnost se starali při zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000 a na summitu Latinská Amerika - Evropská unie v Peru v roce 2008.