Dnešním dnem si křesťané připomínají den, kdy Kristus leží v hrobě. Nekonají se žádné obřady ani mše svatá. Je to konec předvelikonočního půstu. Tradičně v tento den ženy pekly mazance a beránky, muži pletli pomlázky a dívky malovaly vajíčka.
Přestože dnes si křesťané připomínají den, kdy Ježíš leží v hrobě, není to jen svátek smutku, zároveň jde totiž o připomenutí Ježíšova sestoupení mezi mrtvé, kdy Kristus rozšířil vykupitelské dílo na všechny lidi všech dob.
K tomuto dni se samozřejmě váže několik tradic, které jistě stojí za to si připomenout. Tou asi nejvýrazněji spojenou s Bílou sobotou je žehnání ohně před kostely. Oheň byl tradičně zapálen za pomoci křemenů a hospodyňky do něj ukládaly polínka, která si po vysvěcení ještě žhavá odnesla zpět domů, kde s jejich pomocí zažehla nový oheň. Ohořelé zbytky dřeva se následně tvarovaly do křížů a zabodávaly do pole, čímž měla být zaručena úroda na další rok. Podobně hospodáři využívali i popel, který rozsypali na louku. Tento krok měl přinést dostatek potravy pro hospodářská zvířata. Na některých místech bývalo zvykem vycházet v tento den na zahradu a třást stromy, aby se probudily k životu.
První, co ale hospodyňky v tento den musely zastat byl úklid. Ještě před východem slunce bylo potřeba novým koštětem vymést celé stavení a zbavit jej hmyzu. To mělo zajistit, že se ve stavení bude po celý další rok držet pořádek. V některých regionech také brzy ráno vyházely ven dívky, aby se umyly rosou a zajistily si tak pěknou bílou pleť bez pih.
Tradicemi, které se do dnešní doby udržely nejvíce jsou jistě, pečení velikonočního beránka a mazance, pletení pomlázky a malování vajíček. Většina z nás už ale nejspíš má tyto přípravy za sebou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.