Vědci z univerzit zkoumají prameny v česko-německém příhraničí

Do výzkumu, který potrvá tři roky, by se měli zapojit geologové, hydrologové, ekologové i odborníci z oblasti kulturní geografie, kartografie a geoinformatiky z univerzit v Liberci a Žitavě a také z České zemědělské univerzity v Praze. "Náš průzkum uskutečníme přímo v terénu. Zapojí se do něj liberečtí, pražští i žitavští vysokoškolští studenti. V horách budeme mapovat a zkoumat studánky a prameny, o kterých už víme, a současně hledat další, které zatím nikdo nepopsal a nezachytil v mapách," popsal manažer projektu Jiří Šmída, proděkan Fakulty přírodovědně-humanitní Technické univerzity v Liberci.

Hornatá oblast česko-saského příhraničí je podle Šmída velkým množstvím pramenů a studánek typická. V životě zdejších lidí, praktickém i duchovním, hrály po staletí důležitou roli. Kvůli proměnám osídlení této oblasti se ale mnohé informace a poznatky ztratily nebo se dochovaly jen ve zlomcích. Vědci by proto uvítali pomoc veřejnosti, těch, kdo o pramenech a starých studánkách v příhraničí vědí. "Jejich pomoc bude neocenitelná," poznamenal manažer projektu. Tipy, příběhy i další informace je možné poslat prostřednictvím stránky www.facebook.com/pramenyspojuji.

Otázka zdrojů pitné vody v příhraničních oblastech Liberecka i sousedního Saska je v poslední době velmi aktuální zejména v souvislosti s plánovaným rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów. V oblasti Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska už dnes kvůli těžbě vody ubývá. Pokud se naplní černé scénáře, odhadují se náklady na zajištění náhradního zásobování oblastí vodou v souvislosti s dalším rozšířením těžby na 2,136 miliardy korun bez DPH. Problém už se řeší na vládní úrovni. Na základě jednání mezi ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a polským ministrem životního prostředí Janem Szyskem vznikla v minulých dnech česko-polská expertní skupina, která se bude problémem zabývat.