Jasnější obrysy má další postup řešení vlivu těžby v dole Turów u českých hranic na spodní vody. Vedení Libereckého kraje se společně ze starosty z dotčených obcí sešlo s náměstky ministra životního prostřední Janem Křížem, Vladimírem Dolejským a Vladislavem Smržem. Obě strany se na jednání dohodli na dalším postupu.
„Jsem rád, že se nám podařilo najít shodu na krocích, které teď budou následovat. Nejprve vznikne na základě relevantních a dostupných dat seznam možných opatření k zamezení ztráty pitné vody, který zpracuje na jaře vytvořená vládní pracovní skupina. Ke každému z opatření budou v seznamu vyčísleny náklady na jejich realizaci a stanovena priorita s ohledem na to, zda se jedná o problémy spojené se současnou těžbou či s jejím budoucím možným rozšířením,“ řekl Jan Kříž z ministerstva životního prostředí.
Liberecký kraj už před nedávnem rozdělil mezi postižené obce 6,5 milionu korun, které jsou určeny na přípravu projektů k zajištění pitné vody. Kraj podpoří tři projekty ve Frýdlantu, jeden v Chrastavě a jeden v Hrádku nad Nisou.
„V první fázi je řešeno zajištění zásobování pitnou vodou a finanční prostředky budou poskytnuty na pět prioritních opatření v dané oblasti, jejichž předmětem budou projektové dokumentace k územnímu řízení,“ poznamenal náměstek hejtmana Josef Jadrný.
Zmíněné projekty, která se kraj rozhodl podpořit, počítají s dobudováním vodovodů ve Václavicích a do Horního Vítkova. Na vodovod by měly napojit také obyvatele Bulovky a Dětřichova. Počítá se také s posílením stávající vodovodní sítě na Frýdlantsku. Celá realizace těchto projektů by měla stát zhruba čtvrt miliardy.
Liberecký kraj chce interpelovat také u Evropského parlamentu a obrátit se na Evropskou komisi. Na komisi se kvůli nedodržení směrnic EIA při rozšiřování dolu Turów již obrátily se stížností i české nevládní organizace.
Slovo Turów je v posledních měsících čím dál častěji skloňováno nejen v obcích na Frýdlantsku. Polský hnědouhelný důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044, počítá s rozšířením dolu podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. Je to jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku.
Problematické je zejména plánované prohloubení o 80 metrů pod úroveň hladiny moře, což by sousední Frýdlantsko, a také oblast Hrádku nad Nisou a Chrastavy připravilo o zdroje pitné vody. Pokud se naplní černé scénáře, odhadují se náklady na zajištění náhradního zásobování oblastí vodou na 2,136 miliardy korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.