Funkčnost zastínění skleníků společnosti Citronex u polské Bogytynie, který byl spuštěn v polovině září, prověřili astronomové. Starostové z české strany si znovu stěžovali, že s podzimem začaly skleníky opět oslnivě svítit. Měření ukázala, že rolety jsou zatahovány, existuje však přechodné období mezi rozsvícením a zatažením rolet, které může trvat desítky minut a v tomto čase skleníky bohužel svítí naplno, sdělil dnes liberecký hejtman Martin Půta (STAN), který kvůli světelnému smogu s Poláky několikrát jednal.
Problém se týká skleníku, který Citronex vybudoval v těsné blízkosti elektrárny Turów. Pěstuje v něm rajčata. Loni bylo světlo ze skleníku vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů. Podle měření svítil v noci podobně jako stotisícový Liberec. Přemíra světla z Polska ohrožovala i Jizerskou oblast tmavé oblohy, která byla v Libereckém kraji vyhlášena v roce 2009 jako první v Evropě. Na přemíru světla si stěžovali také obyvatelé nedalekého Saska, problém se proto řešil na vládní úrovni. Zastínění skleníků roletami od holandského výrobce přišlo vlastníka na milion eur (27 mil.Kč).
Problémem světelného smogu se už v únoru zabýval na společné schůzce ve Varšavě ministr životního prostředí Richard Brabec se svým polským protějškem Janem Szyszkem.
„Lidem tady v okolí světlo nevadí, naopak se radovali, že mají déle světlo. Nicméně rolety jsme nechali nainstalovat na základě stížností ze sousední země, abychom udrželi dobré sousedské vztahy,“ doplnila vedoucí výroby společnosti Citronex Elzbieta Kalinczuk. Ta dodala, že skleníky v Turówě jsou jedinými na území Polska, které jsou zastíněny. Stejný systém bránící úniku světla se používá ale například v Holandsku.
"Systém zřejmě funguje na čidla a ta reagují na rozsvícení, poté se rolety automaticky zatahují," uvedl hejtman. Skleníky u Turówa jsou jedinými v Polsku se zacloněním. Citronex dal zastínit celých deset hektarů skleníků, v nichž pěstuje rajčata. V zimních měsících jsou rostliny osvětlovány až 18 hodin. Podle astronoma Pavla Suchana po zatažení rolet svítí pouze boky skleníku. "V tomto stadiu není záře skleníků například z Albrechtického kopce vůbec patrná ani při nízké oblačnosti. Není vidět ani z Jizerských hor, tam dnes mnohem víc světelného znečištění produkují zasněžované sjezdovky," doplnil Suchan.
U elektrárny v Bogatyni už v 70. a 80. letech skleníky byly, firma Citronex ale zastaralé a nevyhovující objekty zbourala a vybudovala špičkové zařízení, které patří k nejmodernějším v Evropě. Rajčaty, okurkami a paprikami chce zásobovat nejen Polsko, ale také sousední Německo a Česko. Do budoucna počítá Citronex s výstavbou dalších skleníků, zabrat by měly plochu 100 hektarů. I nové skleníky mají mít zastínění. Půta se chce proto pokusit s firmou domluvit, zda by nebylo možné nastavení systému zastínění upravit. "Je potřeba se umět domluvit, protože nemáme žádný nástroj, jak v případě zářících polských skleníků něco změnit," dodal hejtman.
V příhraniční oblasti Polska, kde je neprůměrná nezaměstnanost, je podobný projekt přínosem. Jeden desetihektarový skleník zaměstná sto lidí, firma jich chce do tří let vybudovat deset. Podle hejtmana chybí v Česku i Polsku legislativa, která by světelné znečištění regulovala. Firma Citronex tak nedělala nic nezákonného.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
