pondělí 10. srpna 2020 Vavřinec

Ministerstvo zamítlo žádost o těžbu uranu pod Ještědem

Australská společnost Urania Mining opět neuspěla u ministerstva životního prostředí se žádostí o povolení průzkumné těžby uranu v části Osečné nazvané Kotel. Podle tři týdny starého rozhodnutí je hlavním důvodem odmítnutí žádosti rozpor se státní surovinovou politikou, která s otvíráním nových ložisek nepočítá.

"Jsem rád, že ministerstvo průzkum Australanům zamítlo, není to první, ale asi ani poslední rozhodnutí. Firmě nic nebrání podat žádost znova, a ministerstvo se jí bude muset znovu zabývat," řekl náměstek libereckého hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný (Změna pro Liberecký kraj).

Australská společnost se o vydání povolení snaží už od roku 2008. Stále však neuspěla. Dalším z důvodů, proč stát nehodlá vydat povolení je fakt, že by těžba mohla narušit podzemní vody.

Rozhodnutí ministerstva uvítal i Edvard Sequens ze Sdružení na záchranu prostředí Calla. "Považujeme však za zvláštní, když jsou na jedné straně zamítány průzkumy pro uran s odkazem na státní surovinovou politiku a vedle toho bez ohledu na koncepci je vládou odsouhlasen plán začít připravovat těžbu na Vysočině," řekl.

20 tisíc tun rudy

Chráněné ložiskové území Osečná - Kotel vyhlásilo ministerstvo na žádost státního podniku Diamo na konci dubna 2008, průzkumy ho ale objevily už v 60. letech minulého století. Na území 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadu kolem 20 tisíc tun rudy. Stát tímto způsobem brání tomu, aby ložiska nerostných surovin někdo nemohl ilegálně vytěžit či jiným způsobem znehodnotit.

Vyhlášením chráněného ložiskového území nikomu nevzniká žádný nárok na těžbu v budoucnu. Veškerá případná těžba musí projít povolovacím řízením za účasti obcí.

V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. Sanace území potrvá podle odhadů do roku 2037 a přijde stát na 50 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let těžbu zastavili.

S využitím ČTK

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.