Události let 1939 a 1989 si v Liberci připomněly dvě stovky lidí

Listopad roku 1939 se do historie zapsal demonstrací českých studentů, ve kterou vyústil pohřeb německými okupanty zastřeleného Jana Opletala. Nacisté tehdy měli záminku k rozsáhlému zatýkání, popravám studentských vůdců a k uzavírání českých vysokých škol.

Pokojná manifestace studentů v Praze o padesát let později, konaná při příležitosti připomínky událostí roku 1939 - Mezinárodního dne studentstva, roztočila kolo dějin. Brutalita zásahu, kterou se totalitní režim pokusil před 24 lety udržet při moci, naopak socialismu tehdy zlomila vaz.

„Ztracená paměť se žádnému národu nevyplácí. Proto je potřeba si události let 1939 a 1989 neustále připomínat,“ zdůraznil historik Severočeského muzea Jan Mohr ve svém projevu při pietním setkání u Památníku obětem komunismu.

Pietního aktu se v neděli zúčastnili představitelé města i kraje, zástupci armády, protifašistických bojovníků, Junáka a řady dalších organizací a svazů. Květiny k památníku položil například hejtman Martin Půta nebo primátorka Martina Rosenbergová.

„Před 24 lety šlo málokomu o to svrhnout socialismus. Lidé volali po svobodě slova, demokracii, možnosti cestovat. Sametová revoluce znamenala naději. My všichni se musíme snažit o to, abychom tuto naději co nejvíce naplnili,“ řekla primátorka.

Před pochodem proti zapomínání zazpívaly děti ze sboru Plamínek státní hymnu. Dav se poté pomalu přesunul před historickou radnici k Památníku obětem okupace 1968.

„Pochod proti zapomínání jsme si vymysleli v roce 2003 proto, že jsme měli pocit, že v Liberci si už 17. listopad pomalu nikdo nepřipomíná. Záměrně jsme jej koncipovali jako pochod od jednoho památníku k druhému. Oba památníky tím pochodem vlastně spojujeme,“ prozradil náměstek primátorky Kamil Jan Svoboda.