V Liberci by mohl vzniknout památník, jehož vybudování si vyžádá odhadem 50 až 100 milionů korun. Měl by stát v Ostašově na místě takřka zapomenutého zajateckého tábora, který patřil za první světové války k pěti největším na českém území. Nemělo by jít o skanzen, ale kombinaci muzea se současnými kulturními a sportovními aktivitami.
Novinářům to dnes řekl Petr Pimek z obecně prospěšné společnosti Archa 13, která ambiciózní projekt připravuje. Realizace nápadu je ale nejistá, hotová je zatím jen skica. Podobu památníku navrhl architekt a herec David Vávra.
V táboře před sto lety žilo na 50.000 zejména ruských a italských zajatců. "Tolik obyvatel měl tehdy Liberec, bylo to město ve městě. Tábor byl ve třech čtvrtích na ploše asi 80 hektarů. Byly tam stovky domů, dílny, zajatci chovali domácí zvířectvo, vydávali si noviny a měli i vlastní peníze," řekl archeolog libereckého muzea Petr Brestovanský.
Dnes se však o táboře v Liberci skoro vůbec neví. Má to změnit připravovaný projekt, jemuž má dominovat kruhová Kaple smíření se čtyřmi kříži, po jednom na každé světové straně. Východ má symbolizovat ruské zajatce, jih italské, západ rakouské věznitele a sever má patřit Čechům, kteří z tábora propouštěli poslední vězně v roce 1919. Kaple by zároveň měla být vyhlídkovou věží pro turisty. "Tím, jak procházejí za skleněnými kříži, vytváří iluzi prchajících postav, a tím nám naplňují minulé odešlé životy," nastínil svoji vizi Vávra.
V památníku by mělo být i muzeum ve formě kopie jednoho z domů, v němž tehdy zajatci žili. Návštěvníci by uvnitř názorně viděli, jak tehdy vypadal každodenní život zajatců. Jako protipól by v dalším domě měl být zpodobněn život vojáka ze současnosti. V plánech také je, že by si návštěvníci mohli vyzkoušet život vojáka z doby první světové války. Například zkusit si vykopat zákop nebo vyřezat šachy. Netradiční je i koncept restaurace. "Mohla by nabízet jídla, která vojáci na počátku 20. století jedli. Tenkrát byla chudá, dnes je to možná základ jídelníčku zdravé stravy," uvedl Vávra. V konceptu je i vybudování amfiteátru a prostor pro sporty i ubytování.
Zajatecký tábor ode dneška připomíná trojjazyčná pamětní deska. Je na dnešním hřbitově v Ostašově, kde před sto lety pohřbívali těla zajatců zemřelých na infekční choroby. Podle Brestovanského na nemoci zemřelo přes 700 vojáků, zejména Rusů.
Napsala ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
