Delší čekací doby na vyšetření jsou podle zástupců České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Koalice soukromých lékařů i důsledkem "převyšetřovanosti". Češi mají vyšší počet kontaktů s lékařem než lidé z okolních zemí.
„Češi mají průměrně 11 kontaktů s lékařem za rok, v sousedním Rakousku je to šest kontaktů. Ale dožíváme se přibližně stejného věku," doplnil předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Podle štábu jsou ale dlouhé čekací lhůty na vyšetření a operace důsledkem nedostatku personálu, který ze zdravotnictví odchází kvůli nízkým platům.
„Lékaři pacienta vyšetřují příliš často. To přináší spoustu výsledků, které ale nic nového nepřinášejí," uvedl člen předsednictva lékařské společnosti, internista Jan Škrha. Podle předsedy Internistické společnosti ČLS JEP Richarda Češky je to součástí takzvané "alibistické medicíny", kdy se spousta vyšetření dělá jen proto, aby se lékař později vyhnul žalobě pacienta.
Dlouhé čekací lhůty na vyšetření považuje krizový štáb za jeden z příznaků krize zdravotnictví. Další je podle nich špatná personální situace, přetěžování zdravotníků a nízké platy. Vyšší by podle nich měla být částka, která příští rok do zdravotnictví půjde. Pojišťovny plánují příjmy systému veřejného zdravotního pojištění asi 350 miliard korun a na péči chtějí vydat asi 335 miliard korun. Podle štábu je ale třeba ještě asi o 19 miliard víc.
