Covidový očkovací paradox. Tak by se dalo nazvat zjištění odborníků z Masarykovy univerzity v Brně a Karlovy univerzity v Praze, kteří se v rámci výzkumu Současná česká rodina zaměřili na postoje Čechů k očkování. Jak se ukázalo, lidé s vyšším vzděláním bývají k vakcinaci nejkritičtější. Pokud jde o koronavirus, jsou ale nejochotněji se očkující skupinou.
Pandemie koronaviru v České republice výrazně změnila postoj občanů k očkovaní. Zatímco ještě před několika lety byla vakcinace věcí, která se dotýkala především rodičů malých dětí, dnes jde o téma, jež rezonuje celou společností na denní bázi.
V době před výskytem covidu-19 důvěřovalo vakcínam pětaosmdesát procent lidí. Na konci loňského roku, kdy epidemie nemoci vrcholila, už se ovšem procentuální podíl Čechů s kladným postojem k očkování snížil na čtyřiašedesát. „Narostl zejména poměr lidí, kteří jsou k očkování váhaví, tedy nejsou ani vyloženě důvěřující ani nedůvěřující, a to z dvanácti procent v roce 2018 na třicet v roce 2020,“ přiblížil výsledky studie Současná česká rodina člen výzkumného týmu z Masarykovy univerzity Tomáš Zvoníček.
Výzkum odhalil, že nižší důvěru k očkování obecně mívají spíše osoby s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Až dvě pětiny vysokoškolsky vzdělaných Čechů k očkování vyjadřují nejistotu či vyloženě nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin. Koronavirus však situaci zcela změnil a nastolil opačné pravidlo. Vzdělanější osoby jsou zpravidla ochotnější se proti covidu-19 očkovat.
„V dubnu 2021 šedesát procent vysokoškolsky vzdělaných osob prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal či dosud nebyl rozhodnut,“ shrnul Zvoníček. Ochota podstoupit vakcinaci proti koronaviru proto podle vědců překvapivě slabě souvisí s obecným postojem k očkování. „Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Vysokoškolsky vzdělané osoby jsou sice k očkování jako takovému nejvíce kritické, současně však projevují nejvyšší ochotu se nechat očkovat proti onemocnění covid-19,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu na Masarykově univerzitě Martin Kreidl.
Podle Kreidla se dá covidový očkovací paradox vysvětlit vyšší důvěrou vzdělanějších Čechů ve vládu a instituce, která jim pomáhá překonat jinak vnímaná rizika a obavy spojené s vakcinací. „Spolu s tím se však stávají uzlovými body šíření nedůvěry k očkování do jiných vrstev společnosti, které již ovšem nemusí disponovat patřičnými zdroji k překlenutí nedůvěry, a aplikaci očkování tak odmítnou,“ vysvětlil výzkumník a dodal, že důsledkem narušení důvěry k očkování je také nedostatečná funkčnost vakcinace jako takové.
Výsledkem kompletního výzkumu Současná česká rodina bude rozsáhlý soubor dat mapujících, jak české rodiny žijí, jak se v posledních letech změnily, co si lidé o rodině myslí a co plánují. Údaje pak odborníci srovnají s informacemi o rodinách z dalších evropských i mimoevropských zemí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
