Počasí dnes11 °C, zítra9 °C
Pondělí 15. dubna 2024  |  Svátek má Anastázie
Bez reklam

O zraněné z hořícího baru pečovalo přes 120 zdravotníků. Šlo o největší hromadné neštěstí posledních dvou let

Požár libereckého Baru Panther, který vypukl v noci 29. ledna, prověřil připravenost lékařů a nelékařského personálu Krajské nemocnice v Liberci. Ta událost označuje za největší hromadné neštěstí posledních dvou let. Aktivovala při té příležitosti tak zvaný 2. stupeň traumaplánu, který si vyžádal nasazení, výhradně na pomoc zraněným lidem z baru, 123 lékařů, sester, ošetřovatelů i nezdravotníků.

Pro nás toto byla největší akce při hromadném postižení osob, kterou jsme dosud zažili a měli jsme příležitost využít nový traumaplán, který máme nastavený poslední rok,“ uvedl lékařský ředitel nemocnice Tomáš Roubíček.

Připraveno pomoci bylo pět stovek zdravotníků

Aktivace traumaplánu znamená pro nemocnici a její zaměstnance okamžitou akci na více frontách. V první řadě jsou povoláváni do služby, zvlášť když se událost stane mimo běžnou pracovní dobu, což bylo právě v onen lednový večer. Personál nemocnice je aktivován prostřednictvím online systému a během několik vteřin od odhlášení události dostává až několik tisíc zaměstnanců nemocnice zprávu o tom, co se děje. V rámci toho reagují, za jak dlouho jsou schopni se dostavit. V okamžiku, kdy se vedoucí lékař v nemocnici dozví přesnější informace o množství pacientů, pak vyzývá potřebný počet kolegů, k tomu, aby přišli. Sestavit totiž musí tzv. trauma týmy, jichž v případě zraněných z baru bylo potřeba sedmnáct – šest pro červený příjem a 11 pro žlutý příjem.

Tým je standardně čtyřčlenný, je tvořený z chirurga nebo traumatologa, dále anesteziologa, a poté anesteziologické sestry a pak sestry nebo zdravotnického záchranáře z urgentu,“ přiblížil Petr Kašák, primář oddělení intenzivní urgentní medicíny.

Počet lidí, kteří byli zapojeni do traumaplánu v liberecké nemocnici bylo 29. ledna celkem 123, připraveno se okamžitě dostavit dohromady 509.

S ohledem na běžný provoz nemocnice šlo o velkou změnu činnosti a běžný provoz z hlediska chirurgického nebo interního urgentu a muselo dojít k přesunu pacientů do jiných prostor. Taková událost má zásah do celé činnosti nemocnice, včetně hospodářských pracovníků, provozu či údržby,“ vysvětlil Zdeněk Krejzar, přednosta Centra anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (CARIM) krajské nemocnice.

Pro příjem zraněných musí být připraveny a uvolněny urgentní příjmy, pacienti, kteří tam momentálně jsou se přesouvají do náhradních prostor. Uvolňují se JIP a operační sály, shromažďují se traumatýmy, tedy skupiny, které umí zvládnout polytraumatizované pacienty.

Nemocnice si rozděluje příjmy podle barev, kdy na červeném příjmu přijímá nejvážněji zraněné, například pacienty s otevřenými zlomeninami, s poruchou vědomí a oběhově nestabilní. Pro méně závažné případy je pak určen příjem žlutý a pro zbývající zelený příjem.  

Traumaplán má nemocnice ušitý na míru

V okamžiku, kdy vyjede na místo události první výjezdová skupina záchranářů, tak ještě, než záchranáři opustí sanitu, dávají první zprávu na dispečink. V ten okamžik se spojí s lékařem traumatologem nemocnice a ten se stává vedoucím lékařem příjmů, což byl v tuto chvíli Filip Čechlovský.

Ten se následně dozvídá, kolik je například na místě zraněných, v jaké stavu a podle toho se aktivuje stupeň traumaplánu. Ten má v liberecké nemocnici tři stupně rozdělené podle počtu poraněných osob, 1. stupeň je aktivován v případě do deseti pacientů, 2. stupeň se vyhlašuje při počtu do 30 zraněných a 3. stupeň nad 30 poraněných osob, kdy se mobilizují veškeré rezervy.

Prvotní informace byla, že mají na místě asi 20–25 zrněných osob, a tak se aktivoval 2. stupeň traumaplánu. O něco později jsem obdržel informace, že mají 14 zraněných, z nich první dva transportovali do Královských Vinohrad, dalšího do Hradce Králové a dva k nám. To všechno byli těžce zranění pacienti, kteří potřebovali umělou plicní ventilaci a po příjezdu těchto dvou, jsme doupřesňovali další informace,“ popsal traumatolog Čechlovský. Nakonec do nemocnice přivezly sanity 14 zraněných. Šest osob mělo lehká zranění, jedna středně těžká a sedm kritická zranění.

Na koordinaci a přípravách krizových plánů pracoval tým liberecké nemocnice deset let a čerpal zkušenosti jak ze zahraničních nemocnic, tak i z velkých českých traumacenter, jako je Motol, Hradec či Brno. „Čerpali jsme zkušenosti z jejich velkých akcí. Libereckému kraji se podobné situace dosud vyhýbaly, ale v posledních dvou letech jsme měli asi čtyři takové aktivace, kdy jsme museli přijmout větší počet pacientů,“ popsal Jakub Kopecký, vrchní zdravotnický záchranář. Vypracovaný tak mají systém přímo pro podmínky liberecké nemocnice, kdy největším úskalím je skutečnost, že je nemocnice ve více pavilonech a nelze koncentrovat pacienty na jedno místo. To by mohlo vyřešit postavení Centra urgentní medicíny.

Podezřelého z požáru baru stíhá policie pro pokus o vraždu. Je ve vazbě

Policie zahájila stíhání třiatřicetiletého muže z Liberecka, kvůli požáru v libereckém Baru Panther. Zodpovídat se bude ze zvlášť závažného zločinu vraždy ve stádiu pokusu a obecného ohrožení.

Při podobné události ale není jediný úkol vyřešit místo a prostory, ale i personální zajištění. Stěžejními osobami při podobných událostech se stávají vedoucí lékař třídění a vedoucí sestra třídění. Organizují příjem pacientů, určují identifikaci i přiřazení týmu ke každému zraněnému. Pomocníkem jsou i check listy, které provádí procesem a vedoucí si tak může postupně pomyslně odškrtávat vše, co je potřeba dělat.

Musím říci, že svolávací systém zafungoval velmi dobře a ve velmi krátké době se potvrdilo pětatřicet lidí a my nakonec povolali deset nelékařů. Oslovili jsme i ošetřovatelky, které byly rovněž klíčové a hodně pomohly zejména při přípravě oddělení před příjezdem pacientů. Byla také aktivována sestra, která drží pohotovost na hyperbarickou komoru, protože byl předpoklad, že by ti pacienti mohli potřebovat hyperbarickou oxygenoterapii,“ popsala Hana Šimonová, vrchní sestra CARIM s tím, že zajištěny byly i sestry pro případné doplnění operačních sálů a dalších stanovišť. „V této směně byly i sestry, které nezažily ani cvičení a musím říci, že se toho zhostily velmi dobře,“ doplnila Šimonová.

Pacienti, kteří byli po požáru v libereckém baru hospitalizovaní v nemocnici, jsou již všichni v domácí péči. Platí to i u tří pacientů, kteří byli s těžšími zraněními na JIP.

U pacientů přijatých do nemocnice dominovala postižení dýchacích cest, protože se buď nadýchali horkého plynu nebo zplodin hoření. Lidé s popáleninami na místech, která si vyžadují speciální péči, byli převezeni převážně do specializovaných center. V péči ale byli také lidé intoxikovaní.

Hodnocení článku je 44 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto HZS LK, Drbna

Štítky požár, pomoc, bar, Liberec, Krajská nemocnice, Liberec

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

O zraněné z hořícího baru pečovalo přes 120 zdravotníků. Šlo o největší hromadné neštěstí posledních dvou let  |  Zdraví  |  Zprávy  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.