Neděle, 4. srpna 2024, 08:45
Policisté, hasiči a záchranáři zahájili společnou kampaň, ve které vyzývají veřejnost, aby darovala krev a zapsala se do registru dárců kostní dřeně. Nemocnicím chybí tisíce dárců, často totiž raději chodí dávat plazmu za finanční odměnu. V měsíční akci také chtějí vyvrátit mýty, které se kolem dárcovství tradují, například nebezpečí infekce nebo velká bolest při darování kostní dřeně.
Společný projekt hasičů, policie a záchranářů I tobě v žilách koluje naše krev už funguje třetím rokem. Spustili ho právě v srpnu, kdy nemocnicím ubývá dárců, kteří odjíždějí na dovolenou.
„Protože dárců je méně, tak ty z registru zveme častěji. Byli bychom rádi, kdybychom jim mohli mezi jednotlivým odběry dopřát delší čas oddechu,“ vysvětlila redakci Drbny Daniela Dušková, primářka Fakultního transfúzního oddělení 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
„Naše nemocnice by do našeho registru potřebovala takových nových osm tisíc dárců, abychom nebyli v napjaté situaci, abychom měli trvalé rezervy i na mimořádné situace,“ dodala Dušková. Právě na mimořádné situace je dobré mít zásoby, lidé, kteří přijdou darovat ten den, přichází podle Duškové pozdě. „Krev se musí odebrat, zpracovat, vyšetřit. V průběhu dne se to zvládne, ale je to několik hodin a my to potřebujeme hned,“ popsala Dušková. Pokud by při takových neštěstích byl krve nedostatek, operace by museli oddalovat a odkládat.
Muži mohou darovat krev jednou za tři měsíce, ženy jednou za čtyři měsíce. Při mimořádných situacích to může být i o jeden víc.
Za každý odběr krve mají dárci jeden den volna a možnost daňového odpisu ve výši tři tisíce korun. Světová zdravotnická organizace totiž preferuje dobrovolné a bezpříspěvkové dárcovství, lidé finančně motivovaní totiž mohou zatajit zásadní informace o svém zdravotním stavu. To by pak mohlo ohrozit pacienta.
Podle Duškové ubývá prvodárců a jednou z příčin je i působení komerčních center, která lidem za darování plazmy platí. „Je to plazma pro zpracování ve farmaceutickém průmyslu. Není určena pro pacienty,“ uvedla Dušková.
Z České republiky pochází dvanáct procent evropské plazmy, která se použije na tyto účely. „To je čtyřikrát i víckrát větší množství, než Česká republika spotřebuje na léčení pacientů. Je to vlastně plýtvání zdroji,“ konstatovala Dušková.
Projekt chce kromě registrace nových dárců i vyvrátit mýty o darování. Nemocnice chrání dárce stejně jako pacienty. Odebírá se z jední žíly sadou na jedno použití, infekce je vyloučena. Vše trvá asi deset minut, odebírá se 450 mililitrů. Každý odběr je testován na žloutenky B, C, syfilis a HIV.
Darovat může každý zdravý jedinec od 18 do 70 let. Nesmí trpět vážnou chorobou, která vyžaduje pravidelné návštěvy lékaře či užívání léků. V seznamu na webu najde nemocnici, která mu vyhovuje, a může přijít bez objednání. Nejdřív zjistí, zda je k darování způsobilý, pak vyplní dotazník a poskytne vzorek krve na krevní obraz, aby bylo jasné, zda má dost červených krvinek, aby mohl krev darovat.
Darování kostní dřeně je o něco složitější, lidé se musí nejdřív registrovat, poskytnout vzorek DNA a na základě toho se pak vybírá vhodný dárce. Registry všech zemí světa jsou propojené, daruje ale jen část lidí.
Kolem darování koluje mýtus o bolesti, která odběr provází. „Člověk se na půl hodiny uspí a několika vpichy z kosti pánevní se mu nasají přibližně čtyři procenta jeho kostní dřeně, která se během týdne obnoví. Pak se probudí a dva tři dny cítí bolest v oblasti kosti křížové. Jako když upadnete na zadek na bruslích,“ popsal na tiskové konferenci Pavel Jindra, primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň.
Krvetvorné buňky nemusí odebrat přímo z kostní dřeně, ale přípravkem, který si dárce píchá pod kůži, stejně, jako se píchá inzulin nebo přípravky na ředění krve. Buňky se vyplaví do periferní krve a lékaři je odeberou na separátoru.
Foto Eva Hradilová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
