Lékaři v letošním roce evidují prudký nárůst pacientů s prokázanou klíšťovou encefalitidou a boreliózou. Zatímco krev sajícím roztočům vyhovují nezvykle teplé dny, velká část lidí nemá nejmenší ponětí o tom, že by si domů malého škůdce přinesla. Účinnou ochranou proti nebezpečnému onemocnění je očkování, které stojí asi 3 tisíce korun a může zachránit život.
Sezona klíšťat je v plném proudu. Lidé by se měli mít na pozoru, tito krev sající roztoči totiž v Česku přenášejí jak lymeskou boreliózu, tak mnohem závažnější klíšťovou encefalitidu. Druhé onemocnění je sice méně časté, v minulém roce se jím nakazilo asi pět stovek lidí, ale o to rizikovější. Proti klíšťové encefalitidě se přitom mohou nechat naočkovat děti i dospělí, pro lidi nad 50 let je vakcína dokonce zcela zdarma.
Aktivita klíšťat navíc není omezena pouze na teplé měsíce od jara do podzimu, jsou aktivní už v případě, kdy teplota přesáhne na několik dní 7 °C. Momentální nezvykle teplé počasí podporuje aktivitu klíšťat a zvyšuje se také riziko nákazy jedním z těchto onemocnění.
Data Státního zdravotního ústavu trend potvrzují. Jen za první čtyři měsíce roku hlásí 506 případů boreliózy, počet nakažených encefalitidou se oproti stejnému období vloni téměř zdvojnásobil.
Klíšťová encefalitida je závažné infekční onemocnění centrální nervové soustavy. Virus přenáší klíště obecné a specifická léčba tohoto onemocnění stále není dostupná, lékaři mohou léčit pouze příznaky.
„V ordinaci se často setkávám s tím, že rodiče nechají naočkovat své děti a na sebe nemyslí, přitom dospělí a starší lidé mívají těžší průběh tohoto onemocnění s možnými trvalými následky," uvedla pražská lékařka a odbornice na vakcinaci Ilona Kochová.
V ostravské Fakultní nemocnici letos přijali už patnáct pacientů s prokázanou klíšťovou encefalitidou. Tolik lidí se stejnou diagnózou se přitom v ostravské nemocnici léčilo za celý minulý rok. Někteří z těchto pacientů přitom tvrdí, že si neuvědomují, že by na těle měli přisáté klíště.
Prakticky neustále je na klinice hospitalizován pacient se zánětem mozkových blan. V mnoha případech je převezen z jiných nemocnic, kdy diagnózu potvrdila například lumbální punkce.
„Nemoc má typický průběh. Člověku je pár dní špatně. Má chřipkové příznaky, které odezní. Ale za několik dnů se projevy vrátí, a v mnohem větší intenzitě,“ popsala začátek nemoci primářka Kliniky infekčního lékařství Lenka Petroušová.
Její slova potvrzuje i David Parma z Frýdecko-Místecka. I on tvrdí, že si klíště na těle nenašel. „Začalo to zimnicí. I když bylo venku 27 stupňů, byla mi zima a strašně jsem se potil. Ve druhé fázi už se mi točila hlava, nebyl jsem schopný vstát z postele, dojít si na záchod. Pod postelí byla doslova kaluž potu, který ze mě stékal,“ popsal pacient.
Nasazená terapie zabrala a David Parma nebude mít, na rozdíl od jiných pacientů, trvalé následky. „Rekonvalescence ale bude trvat nejméně čtvrt roku. I lidé, kteří nepracují fyzicky, jako tento pacient, mají například poruchy soustředění, “ upozornila primářka Petroušová.
„Všichni v rodině jsou proti klíšťovce očkovaní, kromě mě. Já jsem to podcenil. Nikomu bych nepřál zažít ty stavy, které jsem v uplynulých týdnech zažíval. Byl jsem doslova v matrixu,“ dodal muž, který netrpí žádnou chronickou nemocí a sport i fyzická práce je součástí jeho života.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
