Maryna s rodinou uprchla z Charkova a po náročné cestě do Lvova dorazila do Prahy. Díky pomoci dobrých lidí a spolku „Dětem Ukrajiny“ našla rodina nové příležitosti a naději. Cesta za adaptací však nebyla jednoduchá.

Tato otázka je jednou z klíčových, protože když se člověk s poruchou příjmu potravy rozhodne léčit, často je to pro něj velká neznámá a nemá moc představu, co si pod léčbou vlastně představit. Možností je přitom několik.

Vánoce mohou být pro člověka s poruchami příjmu potravy peklo, ať už trpí anorexií, bulimií nebo záchvatovitým přejídáním. Vánoce jsou zkrátka svátky spojené s jídlem – se spoustou jídla – a většinou se spoustou nezdravého jídla.

Místy hojná šťavnatka, která se objevuje většinou později na podzim.

Anorexie se nemocným zažere do mozku, ovládne mysl a stává se jejich součástí. Nutí své hostitele říkat a dělat věci, které by jinak nikdy neřekli a neudělali. Ti se pak za sebe často stydí, ale nemohou si pomoci.

Vánoční svátky jsou časem rodinných setkání, radosti a tradic. Pro děti ukrajinských uprchlíků, kteří museli opustit své domovy a následkem konfliktu na Ukrajině nalezli útočiště v Praze, se však tento čas nese v duchu nostalgie i nových začátků. Spolek „Dětem Ukrajiny“ jim nabízí prostor k zachování jejich kulturní identity a sdílení tradic.

Vzácnější podzimní čirůvka, která roste na vápenci, především pod buky a je zařazena do červeného seznamu ohrožených druhů.

V průběhu října se mi podařil na sídlišti najít i tento křemenáč, který rostl prakticky u hlavní silnice. Poblíž byly osiky, dub a javory.

V průběhu října jsem se párkrát vydal do borových lesů na pískovcovém podkladě. No a právě zde se můžeme s tímto slizákem setkat.

Tentokrát jsem se byl podívat do míst, kde jsou převážně kyselé bučiny. No a nejen pod buky se dá tato lakovka najít. Velmi dobře poznatelná houba, která roste často v početných skupinách a dokonce je i jedlá.