Počasí dnes4 °C, zítra0 °C
Neděle 22. prosince 2024  |  Svátek má Šimon
Bez reklam

Viníkem drahých potravin jsou vysoké náklady, s nimiž se potýkají zemědělci, zpracovatelé i obchodníci, říká šéf agrárníků

Slova o tom, že čeští zemědělci lidem zdražují potraviny, razantně odmítá prezident Agrární komory Jan Doležal. V dalším díle seriálu Bez servítků reaguje na výroky prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. „Do cen se promítají ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,“ říká.

Snížení DPH u základních potravin mělo přijít na podzim, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu

Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v...


Drahé potraviny jsou stále velkým tématem. Jednoduchá otázka, kdo na drahých potravinách nejvíce vydělává?
Hlavním viníkem drahých potravin jsou vysoké náklady, s nimiž se potýkají zemědělci, zpracovatelé potravin i obchodníci, ale každý z těchto článků má odlišné možnosti, jak promítat růst svých nákladů do prodejních cen. Tržní síla jedenácti obchodních řetězců, které ovládají 75 procent maloobchodu, je proti 30 tisícům českých zemědělců prostě obrovská.

Konkrétně zemědělci museli zaplatit za drahá krmiva pro hospodářská zvířata, průmyslová hnojiva, energie, pohonné hmoty a zvýšily se také mzdové náklady. Růst těchto nákladových položek ale zdaleka neodpovídal vývoji výkupních cen u řady zemědělských komodit, jako jsou ovoce, zelenina, brambory či produkty živočišné výroby. Agrární komora ČR proto jednoznačně odmítá, že by zemědělci zdražovali lidem potraviny.

Současně je třeba říct, že do cen potravin na pultech promlouvají všechny zmíněné články v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály. Promítají se do nich ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců.

Jak tedy nahlížíte na to, že ze zdražování jsou často obviňováni zemědělci?
Není to pravda. Podívejte se třeba na ceny kuřat, zatímco výkupní cena zemědělců se loni zvýšila o 18 procent, kuřata v obchodě zdražila o 26 procent. Jablka u zemědělců zlevnila dokonce o 10 procent, zatímco na pultech se jejich cena snížila o pouhé procento. Podobný trend jsme pozorovali také u řady dalších komodit a to jsou jen oficiální údaje Českého statistického úřadu, které má každý k dispozici ve veřejné databázi. Dokonce i lobbisté, jaké je Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Otázkou ovšem je, jestli ho to vůbec zajímá. Když ho poslouchám, jak ohýbá realitu, nemám ten pocit.

Podle Tomáše Prouzy by měl stát mluvit o tom, jak se kdo v krizové době zachoval, a pokud si stát myslí, že někdo situaci zneužil, měl by takové mimořádné zisky zdanit. Souhlasíte s tím?
Slova Tomáše Prouzy mě překvapují. Jsem si jistý, že za mimořádné zdanění zisků by ho zahraniční obchodní řetězce, jejichž zájmy tak urputně hájí pod hlavičkou Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, asi moc nepochválili. Ostatně v polovině května Úřad pro ochranu hospodářské soutěže slíbil zveřejnit výsledky cenového šetření vybraných potravin, kterými jsou vejce, kuřecí maso, mléko, mouka a máslo. Uvidíme, jestli bude pan Prouza i nadále trvat na mimořádném zdanění svých členů. Nicméně u prezidenta SOCR ČR jsme si už zvykli na různé myšlenkové přemety.

V jednom rozhovoru jste říkal, že vám jsou diktovány ceny. Kým jsou diktovány? Můžete uvést příklad?
Vezměte si třeba privátní značky Jarmark, Pilos či Clever, kterými obchodní řetězce diskriminují tradiční výrobky domácích producentů. Ty pak v regálu slouží pouze jako takzvaně předražená stafáž pro zlepšení prodejů potravin jejich privátních značek.

Funguje to tak, že si obchodní řetězce zpravidla objednají konkrétní výrobek u svého dodavatele, od kterého již odebírají jeho výrobky tradičních a pro spotřebitele známých českých značek. Diktují si, jak má vypadat obal, své požadavky často a rychle mění, tlačí na co nejnižší nákupní cenu a zároveň si dodáním sortimentu do privátní značky podmiňují odběr značky, která patří dodavateli. Značkové výrobky od stejného dodavatele, které mají totožné složení i hmotnost jako ty privátních značek a jsou zabalené v tradičním obalu, obchodní řetězec ve většině případů bohužel pro zákazníka znevýhodní tím, že uměle navýší jejich prodejní cenu klidně až o pětinu. Nemůžu být konkrétní, abych nepoškodil ještě více naše členy, ale jedná se především o mléko a mléčné výrobky, maso a uzeniny nebo vejce. Požádali jsme proto Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby to prověřil.

Jaký můžeme očekávat vývoj cen zemědělských výrobků v tuzemsku?
Čeští zemědělci neurčují ceny zemědělských komodit, tedy předvídat další cenový vývoj je problematické z řady důvodů. Mnohým zemědělcům skončily v loňském roce výhodné smluvní podmínky s dodavateli energií, které se týkaly například fixace cen, a k prodražování výroby dochází u některých podniků proto až nyní. Řada smluv končí až v letošním roce a nové se uzavírají na hranici vládního stropu, nikoliv na hranici aktuální spotové ceny, zejména u větších odběratelů.

Ještě ani nezačala sklizeň a letošní rok to vypadá, že zemědělce potrápí sucho a také přemnožení hraboši. Nejistá je i situace v živočišné výrobě. Je třeba také zdůraznit, že se zemědělci často ani nedozví, u koho jejich produkce skončila, protože řada komodit se dostává do hledáčku spekulantů, kteří s nimi obchodují na volném evropském trhu s cílem maximalizovat svůj zisk. I to je významný faktor, který se propisuje do oficiálních cenových statistik.

Ceny potravin se uklidní i bez regulace, předpokládá ekonom Aleš Rod

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného...

Objevují se informace, že jsou z trhu vytlačovány některé české produkty, protože nejsou konkurenceschopné s těmi dováženými. Děje se to? Můžete uvést příklad?
To je právě případ zmíněných jablek. Polská produkce, která měla původně směřovat na východní trhy, se kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině a omezení vývozních cest začala hromadit na evropském trhu. Polská jablka tak tlačila na výkupní ceny českých zemědělců a vlastně tím křivila trh, protože s takovým objemem přebytků nikdo dopředu nepočítal. Je ale potřeba říct, že jablka z dovozu putovala dlouhou vzdálenost, než skončila na pultech českých obchodů, což nepochybně má vliv na kvalitativní vlastnosti. S čerstvě utrženým českým jablkem, které dozrálo na sluníčku, se to prostě nedá srovnat. Co se týká ceny, polští i čeští zemědělci se sice pohybují na evropském trhu a zdálo by se, že mají stejné podmínky, ale není tomu tak. Polští zemědělci jsou dotovaní mnohem štědřeji než ti čeští, a mohou tak produkovat jablka levněji než my. To zkrátka nejsou férové podmínky. 

Zastavme se u ovoce. Podíl českých jablek prodávaných v obchodních řetězcích se meziročně zvýšil. Jak jsme na tom se samostatností právě, co se týká ovoce?
Čeští zemědělci jsou schopni uspokojit poptávku obyvatel po ovoci a zelenině přibližně ze 30 až 40 procent, co je poměrně málo. Je samozřejmě potřeba zohlednit fakt, že většinu druhů ovoce a zeleniny není možné pěstovat v našich podmínkách celoročně, anebo pouze ve sklenících za cenu vysokých nákladů na energie. V zimních měsících vykrývá poptávku dovoz a rozkolísané ceny ovoce a zeleniny se zpravidla stabilizují v době, kdy se na pulty dostane domácí produkce. Máme ale od pěstitelů ovoce a zeleniny špatné zprávy, co se týká ploch. Jejich situace začíná být natolik finančně neudržitelná, že Ovocnářská unie ČR a Zelinářská unie Čech a Moravy odhaduje, že letos z české krajiny zmizí 10 procent ovocných sadů a 5 procent ploch se zeleninou. To povede nejen k poklesu soběstačnosti Česka v produkci ovoce a zeleniny, ale může to ovlivnit zásadním způsobem i ráz české krajiny.   

Nakolik přidělává komplikace českým zemědělcům levné obilí z Ukrajiny?
Čeští zemědělci momentálně narážejí na rapidní propad cen a nezájem o obiloviny a olejniny způsobený převisem nabídky nad poptávkou. Za dva až tři měsíce v závislosti na počasí začínají žně a reálně hrozí, že nebudou mít komu prodat a kde uskladnit úrodu z blížící se sklizně. Situaci do značné míry způsobil bezcelní dovoz ukrajinské zemědělské produkce na území Evropské unie, kam se pšenice, kukuřice nebo sója dovážely i přes to, že původně měly směřovat do třetích zemí, respektive k tradičním odběratelům ukrajinské produkce. Za tímto účelem Evropská komise zavedla tzv. koridory solidarity, které však byly s vidinou rychlého a snadného zbohatnutí zneužity překupníky. Ve finále tak ukrajinská pšenice neskončila v zemích s vysokou závislostí na dovozu potravin, ale na evropském trhu, aniž by splňovala přísné kvalitativní parametry a aniž by byla vypěstována s takovým ohledem na životní prostředí, jaký vyžaduje po pěstitelích Evropská unie. Vzhledem k tomu, že zemědělské komodity do Evropské unie nedovážejí zemědělci, ale obchodníci, nejedná se ani o faktickou pomoc ukrajinským zemědělcům, kteří sami dostávají zlomek skutečné ceny. Upozorňujeme dlouhodobě na nedostatek kontrolních mechanismů, které by zajistily dopravení této komodity do místa určení, a ne její uskladnění v Evropě, což nejen ovlivňuje cenový vývoj komodit na domácím trhu, ale potenciálně (protože se mnohdy jedná o produkci z roku 2021) také může ohrozit bezpečnost spotřebitele.

Mělo by Česko napodobit některé země a zakázat dovoz z Ukrajiny?
Zemědělci po celé Evropě čelí podobným problémům, proto rozumíme některým evropským vládám, které přistoupily k jednostrannému zákazu dovozu některých komodit z Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že jak Česká republika, tak celá Evropská unie je v produkci obilovin a olejnin soběstačná, není důvod ohrožovat bezpečnost spotřebitele a životaschopnost místních producentů, kteří musejí plnit mnohem přísnější pravidla a standardy produkce. Vzhledem k záchytům závadných a pro lidskou spotřebu potenciálně nebezpečných dodávek v dalších zemích EU v produkci z Ukrajiny vítáme, že české Ministerstvo zemědělství zavedlo přísnější kontroly dovezených obilovin. Pokud bude prokázáno pochybení v podobě horších kvalitativních parametrů, zákaz dovozu vidíme jako logickou reakci s ohledem na bezpečnost spotřebitele. Soucítíme s ukrajinskými zemědělci, ale zároveň je třeba dodržovat platná pravidla Evropské unie, z nichž vyplývají také požadavky na určitou kvalitu produkce.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ČTK/Kamaryt Michal

Štítky Bez servítků, rozhovor, Jan Doležal, Agrární komora, potraviny, zemědělci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Viníkem drahých potravin jsou vysoké náklady, s nimiž se potýkají zemědělci, zpracovatelé i obchodníci, říká šéf agrárníků  |  Rozhovory  |  Drbna  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.