Češi jsou v podstatě mírumilovný národ. Naše přirozená nátura nám velí strpět jakékoliv příkoří skloněním hlavy a vymýšlením vtipů – historie to ukázala již mnohokrát! I dnes se s nepříjemnou realitou vypořádáme tím, co nám jde nejlépe, a sice švejkovským humorem. V tom jsme nekompromisní, terčem může být kdokoliv. Prezident Zeman a jeho spolupracovníci, sekající jednu diplomatickou botu vedle druhé, nejsou výjimka. Pro obskurní skupinu několika desítek poslanců je však zpětná vazba, kterou Češi „nejvyššímu“ nenastavují zatýkáním či pouličním nepořádkem, ale vtipy a kresbami, trnem v oku. Proto ji chtějí zakázat zákonem.
Vážnost úřadu by podle nich neměl svým chováním určovat konkrétní jedinec, ale regulace. Slova o tom, že přímá volba občany znamená vyšší kompetence (sic!) a také vyšší odpovědnost, s níž jde ruku v ruce i kritika nespokojených, jsou najednou vzduch. Ačkoliv autoři zbytečného zákona z počátku tvrdili, že to nemá nic společného se současným prezidentem, rozhovory s jednotlivými aktéry prokazují pravý opak.
Dobře, proč však zůstávat při zemi? Měli bychom jít ještě dál a inspirovat se v „matce zemí“ svobody slova, v Severní Koreji. Tam se o lídrech (Kim Ir-Sen, Kim Čong-il, Kim Čong-un) mluví výhradně hezky. I to by se proto mohlo ukotvit v navrhovaném zákoně. Pak bychom se dočkali zpráv, které se Severokorejci učí zpaměti a jsou z nich zkoušeni. Sranda by to byla. Považte pohledem na deset nejabsurdnějších oficiálních zpráv o již zesnulém severokorejském lídru Kim Čong-ilovi. A zkuste si tam klidně dosadit jméno svého oblíbeného prezidenta:
Zrození Kim Čong-ila probíhalo způsobem nikoliv nepodobným biblickému zrození Ježíše Krista. Při zrození na posvátné severokorejské hoře Pektusan na oblohu vystoupala nová, jasně zářící hvězda. Okamžitě se změnilo roční období, zima přešla v jaro, všude rozkvetly louky, sady a zahrady. To není vše – na obloze se najednou objevila dvojitá duha, která vítala drahého vůdce!
Severokorejská média se shodla na tom, že svět jako tajfun zachvátila módní vlna kopírující styl vůdce Kim Čong-ila. Celebrity šílí, návrháři si rvou vlasy, protože všichni se předhánějí v tom, aby vypadali stejně jako Kim Čong-il.
Severokorejský publicista Minju Joson ohromil svět tvrzením, že jednoho dne Kim Čong-il z ničeho nic vynalezl sendvičový pokrm vynikající chuti, který pojmenoval „dvě housky s masem uprostřed“. Díky jeho vynálezu, jehož sériovou výrobu ihned inicioval, se vylepšila nutriční bilance severokorejského lidu. Za to je třeba vyjádřit nic jiného než nekonečný vděk.
Severokorejská média každodenně referovala, že Kim Čong-il je jednoznačně nejsilnějším, nejdůležitějším a nejoblíbenějším světovým vůdcem. Díky tomu je Severní Korea světová mocnost číslo jedna. Obyvatelé jiných zemí Kim Čong-ila milují, což vyjadřují například tím, že národy napříč naší planetou každý rok hromadně slaví vůdcovy narozeniny.
Že byl Kim Čong-il talent, to všichni víme. Dokázal to třeba tak, že když v roce 1994 poprvé vzal do ruky golfovou hůl na nejtěžším (vpravdě jediném) severokorejským golfovém hřišti, zahrál oslňujících 38 úderů pod par hřiště, přičemž hned jedenáctkrát trefil hole-in-one.
Kim Čong-il je nejdokonalejší bytost na světě, což je doloženo například tím, že nikdy v životě nepocítil potřebu využít toaletu. Nad svým tělem a pro obyčejné smrtelníky charakteristickými tělesnými pudy měl vůdce dokonalou kontrolu.
Již při supernadpřirozeném zrození mu byla do vínku dána schopnost kontrolovat počasí, které se tak proměňovalo podle jeho nálady. Když bylo špatné počasí, zlobil se na své podřízené, kteří si tak měli rychle uvědomit, co všechno provedli nebo mohli provést, a okamžitě zlepšit své chování.
Při studiích na univerzitě samozřejmě lídr nemusel nikomu nic dokazovat, ale zachtělo se mu tvořit – proto napsal během tří let více než 1500 knih, které ohromily svět.
Kim Čong-il jednoho dne vyjádřil nespokojenost nad tím, kam se ubírá umělecká tvorba v zemi. Proto vytvořil stodílný oslavný epos o historii a životě v Severní Koreji, složil šest oper, zrežíroval několik superúspěšných muzikálů a napsal strhující knihu s názvem Teorie filmového umění.
Prostě se nedalo jinak, osud tomu tak chtěl sám. Oficiální oslovení Kim Čong-ila obsahovalo více než padesát titulů, mezi kterými nechyběly výrazy jako Nejvyšší vůdce, Generalissimus, Nejdražší vůdce, Náš otec, Nejsvětější bytost, a tak dále.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
