Pro mladší generaci možná neznámý, ale pro starší byl legendou. Automobilový závodník Vlastimil Tomášek. Jeden ze čtveřice závodníků, kterým se říkalo liberečtí mušketýři – Vlastimil Tomášek, Břetislav Enge, Zdeněk Vojtěch a Ladislav Bareš. Ze čtveřice už žije pouze poslední jmenovaný, za svými kamarády odešel na konci ledna i Vlastimil Tomášek.
Závodník měl přezdívku Bambas, asi pro svoji rozložitou postavu a dobrotivou povahu. Jako závodník v sedmdesátých letech spolu se zmíněnými jezdci Zdeňkem Vojtěchem, Břetislavem Engem a Ladislavem Barešem, proslavil město Liberec.
Jako téměř amatéři způsobili poprask mezi tehdejší tovární elitou, když je na okruzích a závodech do vrchu pravidelně poráželi. Tomášek je několikanásobný mistr republiky (ČSSR a ČSFR) na okruzích i v závodech do vrchu. Šestkrát zvítězil v mezinárodním závodu Poháru míru a přátelství a propracoval se také na závody mistrovství Evropy na okruzích v letech 1987 a 1988, kde vybojoval čtvrté a páté místo. Rovněž v závodech do vrchu zkusil štěstí v evropském šampionátu, a to opakovaně a v letech 1989 a 1990 skončil třetí.
Po revoluci vedl autoservis, kam za ním jezdili nejen fanoušci z daleka široka. Nejen v jejich srdcích jistě zanechal nesmazatelnou stopu.
Foto Petr Šimr
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Když my jsme ještě byli kluci,15+, tak oni už byli chlapi 25+. Sledovali jsme je a jejich výsledky. Parádně proháněli Boleslavské fabrikanty. Hlavně Škodami 130RS. První odešel Zdeněk, potom Břeťa. Servismani od něj, jezdili k nám na statek, v Krásné Studánce, do kovárny, svařovat jejich laděné výfuky k závoďákům. RIP.
