Do Liberce přišel loni v létě z druholigového Frýdku - Místku v sedmnácti letech. Za sebou měl starty v druhé lize i reprezentaci do osmnácti let. Pod Ještědem nastupoval za juniorku, nedávno s reprezentací do 19 let postoupil na Euro. V sobotu se ale dočkal premiéry v lize. A hned v Edenu na Slavii. Vedl si velmi dobře, i když podle svých slov byl před zápasem hodně nervózní.
„Bylo to neskutečný, dostat první šanci v základu na Slavii. Moc jsem si to užil. Děkuju klukům za podporu a trenérovi, že mi dal šanci. Den před zápasem na tréninku mi trenér sdělil, že budu hrát v základní sestavě.”
„Upřímně jsem moc spát nemohl. Hlavně jsem nemohl usnout, protože jsem pořád nad tím zápasem přemýšlel. Nakonec jsem se ale vyspal dobře. Jak jsme tu nastupovali, cítil jsem zdravou nervozitu, spíše natěšenost bych to nazval. Že by mi ale nervozita svazovala nohy, to nehrozilo.”
„Nacvičovali jsme to jako signál z rohu na tréninku. Já měl za úkol míč protečovat na zadní tyč. Naštěstí tam stál Radim Breite a uklidil míč do sítě.”
„Vracel jsem se na půlku, protože jsem si myslel, že to byl ofsajd. Když ale rozhodčí přezkoumávali celou situaci na videu, říkal jsem si, že by to mohl být gól. Nakonec to tak dopadlo a branku uznali. První pocit byl velmi špatný, když rozhodčí zvedl praporek a gól nebyl uznán. Když ale hlavní rozhodčí ukázal na středový kruh, tak to ve mně vybouchlo a hodně jsem se radoval.”
