Do startu Jizerské 50 zbývá už jen necelý měsíc a moje příprava vrcholí. Každou volnou chvíli se snažím využít pro trénink. Jezdím přeplněnými autobusy do Bedřichova, kde pokukuji po lyžích ostatních běžkařů a hledám nálepky z minulých ročníků JIZ50. K mému překvapení je těch lidí docela dost. Začínám být pěkně nervózní. Ale co, nějak to dopadne. A jak tedy vypadají mé aktuální tréninky?
Kvůli pracovní vytíženosti nemám tolik času, kolik bych chtěla, hlavně na odpolední a večerní fáze. Musela jsem se donutit vstávat dřív a začít chodit běhat před školou. Že jsem se vzdala spánku, značí, že to beru opravdu vážně.
Za poslední dva týdny se změnilo počasí dost zásadním způsobem. Skoro nám slezl sníh na horách. Bylo takové teplo, že jsem mohla chodit běhat jenom v mikině. To byla paráda! A pak? Ze dne na den napadlo několik centimetrů sněhu. Brodila jsem se v něm v botaskách, mrzly mi prsty u nohou a přibíhala jsem domu s omrzlými řasami.
Každopádně jsou mé tréninky dost monotematické a nic zajímavého se při nich neděje. Až na příhodu, která se mi stala teď o víkendu. To bylo faux pas!
V sobotu jsem byla na ples, ale protože jsem nechtěla zanedbat trénink, rozhodla jsem se, že v neděli na běžky půjdu. Protože jsem si nevyčistila lyže z minula, vzala jsem si první čistý běžky, které jsem doma našla, popadla vosky a běžela na zastávku. Bylo krásně! Svítilo sluníčko, nebe modrý, opravdu paráda. Do stopy jsem se těšila jako už dlouho ne.
Přijela jsem na Maliník. Všude plno lidí, všichni měli sluneční brýle a plnými doušky nasávali atmosféru. Spokojeně jsem si mazala lyže. Když jsem měla namazáno, položila jsem lyže na sníh a nasazovala jsem je. Stála jsem na nich poprvé, takže mi nebylo divné, že mi jdou špatně nandat. Poté, co jsem je neměla nasazené ani po 5min zkoušení, už mi to trochu divné přišlo a začala jsem být lehce vzteklá. Kamarádka Kája, která byla se mnou, se mi akorát smála. To ale nevěděla, co ji čeká. S vázáním jsem se rozčilovala už skoro 10min a tak jsem zavolala na horkou linku. Dozvěděla jsem se, že jsem si vzala nové běžky, jejichž vázání není dotažené, takže mi v nich boty držet nebudou.
Nu, naštvaně jsem vzala běžky do ruky a šla pěšky dolů. Cestou okolo mě projížděli lidé na běžkách a nechápavě kroutili hlavou. Měla jsem hroznou chuť všechny lidi z jejich lyží shodit a vlézt si na ně sama. Ale neudělala jsem to. Každopádně naštvaná jsem byla opravdu hodně.
Jakmile jsem přijela domů, okamžitě jsem očistila svoje milované běžky. Už nikdy je nenechám špinavé a už nikdy si nebudu chtít vzít jiné!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
