Jizerská 50 - událost, jejíž účastníky jsem jako rodačka z Liberce vždy obdivovala a vzhlížela k nim. Před rokem jsem se konečně rozhoupala k absolvování tohoto závodu.
Závodně jsem plavala, a proto jsem si říkala, že bych to mohla zvládnout. Ale nikdy jsem neujela 50 km na běžkách. Moje maximum bylo asi 30 km na celodenním výletě s plaveckým oddílem. Proto jsem měla vůči Padesátce respekt a tak jsem poctivě trénovala. Mezi námi, nesnášela jsem dlouhé tratě, nechápu, jak jsem se do toho mohla vůbec pustit.
V únoru – před startem JIZ50 jsem ale byla dost nemocná a příprava nedopadla podle původního plánu. Proto mě překvapil můj výsledný čas. Určitě není z nejlepších, nicméně předčil má očekávání i cíl, který jsem si pro závod stanovila. Svou první JIZ50 jsem uběhla za 4h 46min. Bavilo mě běžet ve stopě, vidět před sebou dvoumetrového běžce ve značkové kombinéze (já měla oblečení z Lidlu) a hecovat se, abych ho předběhla. Dobře, ne vždy to vyšlo, ale snaha byla.
Rok se s rokem sešel a je přede mnou další výzva. Tou je pokoření mého prvního času. V minulém roce se mi závod vydařil, atmosféra mě opravdu vtáhla a těch necelých 5h jsem si hodně užila. Chtěla jsem se na tento ročník připravit ještě svědomitěji. Na neštěstí se mi to nepodařilo. Od června jsem byla nemocná a začít sportovat jsem mohla teprve začátkem listopadu. Svou diagnózu jsem znala, přesto jsem se rozhodla v září na JIZ50 přihlásit. Říkala jsem si, že když už jsem jednou s tímto závodem začala, nemůžu šňůru přerušit. Nejsem žádná bábovka.
Jelikož jsem teď půlroku opravdu nic nedělala, zvolila jsem následující taktiku. První měsíc se snažit dostat do nějaké formy. A tak se snažím chodit každý týden dvakrát běhat. Jen lehce, aby si tělo znovu zvyklo na fyzickou aktivitu. Od prosince chci běhat třikrát týdně s tím, že pokud bude možnost jít na běžky, určitě ji využiju. Prosinec chci věnovat nabíhání kilometrů. V lednu přidám čtvrtý trénink, při kterém se budu soustředit na sílu – vybíhání kopců (už teď mě z toho soustředění bolí zadek). V únoru už pak zvolním a budu se snažit dát tělo do pohody, aby bylo dobře zregenerované.
Takový je plán. Jestli vyjde? To se za pár měsíců uvidí.
V pravidelných týdenních příspěvcích Vám budu přinášet svoje poznatky z tréninku. Doufám, že mě to donutí dodržovat tréninkový plán o to víc. Cílem mých příspěvků je přiblížit mou přípravu, jakožto běžkařského amatéra, dalším běžkařským amatérům. Věřím, že se u toho pobavíte a třeba Vás to přiměje taky vyrazit do stopy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.