Liberečtí kriminalisté vyšetřují konflikt, ke kterému došlo 12. dubna asi hodinu po půlnoci v Barvířské ulici. Tři muži tam měli napadnout jiného muže, kterého nakonec hodili pod jedoucí auto.

Konflikt mezi dvěma skupinami dětí ve věku od 15 do 17 let, který se odehrál poslední únorový den v Jablonci nad Nisou, vzbudil ve městě emoce. Parta mladistvých se tam obrátila s žádostí o pomoc na městskou policii s tím, že po nich chce jiná parta dětí peníze. Případem se nyní zabývá policie a mezi lidmi ve městě se šíří různé zvěsti.

Drobnější, byť neméně důležitý dar, věnoval Liberecký kraj zástupcům ukrajinské neziskové organizace Flóra. Přístroj na měření radonu, který na Ukrajině využijí k odhalení míst s vyšší hladinou radioaktivity. Nejde zdaleka o první ani poslední pomoc Ukrajině ze strany kraje.

Policie vyšetřuje konflikt, ke kterému došlo v sobotu po obědě v Liberci. Vše vyvrcholilo pobodáním mladého muže. Policie hledá svědky celého incidentu, a to včetně záznamů z palubních kamer projíždějících vozidel.

Dvě hodiny po půlnoci, před pár dny, řešily konflikt mezi sebou ženy rvačkou v jednom z českolipských barů. Na pomoc zavolala svědkyně strážníky, neboť při rvačce opilá dívka kopala do ženy ležící na zemi.

Už přes pět měsíců trvá válečný konflikt ve východní Evropě, situaci sleduje také odbornice na evropské právo Naděžda Šišková. Právnička a politoložka s ukrajinskými kořeny je v kontaktu se svou rodinou a známými v oblasti Kyjeva, ale také s uprchlíky, kteří si zvykají na život v České republice.

V měsíci březnu neproběhne pravidelná zkouška sirén, která se obvykle koná každou první středu v měsíci. Důvodem je krize na Ukrajině a také to, že by sirény mohly vyvolat nežádoucí paniku mezi obyvateli. Ve středu 2. března v pravé poledne sirény nezazní.

„Nejen vlajka v profilovce a placka na klopě,“ říká Jana Kalousová, která provozuje rekreační zařízení u Máchova jezera a v Kytlici. A tak se rozhodla pomoc konkrétně a ubytovací kapacity, celkem pět set lůžek, nabídla uprchlíkům. Ti by měli zamířit z Ukrajiny do Libereckého kraje, situace na hranicíh je ale velmi nepřehledná.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.

V hromadnou bitku se zvrhl úterní večerní konflikt dvou rodin v Jablonci. V Řetízkové ulici se pralo třicet lidí, někteří ozbrojeni násadami, teleskopickým obuškem a dokonce i paralyzérem. Na místo ihned vyjelo celkem jedenáct jednotek policistů, kterým se nakonec konflikt podařilo uhasit.