Vyhledávanou lidovou léčitelkou byla Květoslava Patočková ze Semilska, která žila v letech 1912 až 1991. Za svůj život léčila desítky tisíc lidí, mezi nimi byli i dlouholetý komunistický ministr zahraničí ČSSR Bohuslav Chňoupek, kosmonaut Vladimír Remek, zpěvačka Hana Zagorová, herci Josef Kemr, Josef Vinklář i Ljuba Skořepová nebo malíři Vladimír Komárek či Adolf Born. Patočková ale byla možná i jasnovidka, jež dokázala předpovídat budoucnost. Třeba pád komunismu nebo příchod epidemie covidu. Zda takovou schopnost skutečně měla je jednou z otázek, které vzbuzuje výstava v semilském muzeu věnovaná této pozoruhodné ženě.

Na chalupy herců, muzikantů či zpěváků, které se nacházejí na Českolipsku a v sousedních oblastech, je zaměřená jedna z nových výstav muzea v České Lípě. Mezi umělci jde o oblíbený kraj, řekl kurátor výstavy Marek Hofman. „Když jsem s nimi mluvil, říkali, že se jim líbí zdejší krajina, památky. Další takovou zajímavou oblastí jsou Jizerské hory," uvedl Hofman.

Na dvě nové výstavy láká Severočeské muzeum v Liberci. Na jedné je zhruba 40 snímků světově proslulého fotografa Josefa Sudka, který žil v letech 1896 až 1976. Takto rozsáhlou výstavou se Sudek do Liberce vrací po 56 letech, řekl kurátor výstavy Luděk Lukuvka. Na druhé výstavě jsou originální sklářská díla 44 umělců ze 14 zemí, která vytvořili loni na 14. ročníku sympozia IGS v Novém Boru. V libereckém muzeu jsou díla z této mezinárodní sklářské akce podle kurátora výstavy Oldřicha Palaty vystavená poprvé.

Muzeum v Semilech hledá pamětníky, kteří znali místní vyhlášenou léčitelku Květoslavu Patočkovou. Léčila i herce, zpěváky či malíře, například Vladimíra Komárka, řekl ředitel muzea Miroslav Šnaiberk. Patočková zemřela před více než 20 lety ve věku 79 let a její osud chce muzeum v budoucnu připomenout výstavou, brožurou nebo filmovým dokumentem.

Ruční výroba skla se dostala do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Na návrh Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou o zápisu na konci loňského roku rozhodlo ministerstvo kultury. Tento zápis je zásadní podmínkou pro možnost podání návrhu na zápis na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Severočeské muzeum v Liberci nechá až do dubna na úvaze návštěvníků, kolik zaplatí za základní prohlídku. Dobrovolné vstupné zavedlo letos v květnu, kdy se po tříleté rekonstrukci otevřelo veřejnosti. Experiment zatím ředitel muzea Jiří Křížek hodnotí kladně. Podle něj mají víc návštěvníků než kolik jich chodilo v době před zavřením muzea.

Prostor před libereckou radnicí v polovině září po více než roce opustí čtyřmetrová plastika ze skla a železa Sublima vytvořená v ateliéru výtvarníka Jiřího Pačinka. Nově bude umístěna v libereckém Severočeském muzeu. Co ji nahradí na nároží u radnice, vedení města zatím tají. Bude to překvapení a něco zcela jiného než dosud.

Letošní rozpočet Libereckého kraje bude posílen o více než 151 milionů korun. Jde o peníze, které se povedlo ušetřit v minulém roce a tak ihned poputují na potřebné projekty, například na opravy silnic, na investice do škol nebo do oblasti zdravotnictví.

Při výstavbě centrálního depozitáře v Českém Dubu chce Liberecký kraj otestovat novou metodu BIM (Building Information Modeling). Umožní to lépe a transparentně kontrolovat stavbu a minimalizovat dodatečné náklady.

Dva bohatě zdobené čepce pojizerského typu obdrželo semilské muzeum až z Olomouce. Jedinečné kousky daroval muzeu Milan Hampl, jehož rodině čepce patřily.