Vyhledávání

Vincík se přes den ozývá čím dál víc, nejhorší jsou rána, kdy bych spala a on nechce, nebo spíš nemůže. „Sakra, co jsem zase snědla?“ říkám si už zoufale, protože vidím, že ho bolí bříško, a to i přesto, že mu jde tlačit relativně dobře.

Vincík je doma. A co teď? První noc je trošku divočejší, nemáme doma tak teplo jako v porodnici, a tak si nejsme jistí, jak moc ho obléct, jak moc ho přikrýt, aby mu nebyla zima, nebo moc teplo. Jestli kojit vždycky, když se probudí, když zapláče,...

Ležím v posteli na pokoji a cítím, jak se mi ještě třepou nohy. „Byla to teda síla,“ běží mi hlavou, ale pocit bolesti, jakou jsem při porodu měla, si už vybavit nedokážu. „Dobrý den,“ představuje se mi ženská sestra, ale jméno nepochytím, jsem z...

„Dobrý den, já jsem Jana, porodní asistentka, došlo k výměně služeb,“ představuje se mi příjemná paní. Doteď jsem porodní asistentku téměř nepotřebovala, ve sprše mi to šlo dobře. „Půjdeme se podívat, jak to postupuje,“ přemísťuji se na porodní...

V noci se budím třistakrát na čůrání a s šílenými bolestmi kyčlí. Už je těžké najít příjemnou polohu na spaní. Je mi jasné, co tímhle vstáváním příroda zamýšlí. Být připravena na miminko. Škoda, že to nepociťuje i tatínek. Když lezu sem tam, ani...

A je to tu, pět týdnů do porodu, na řadu přichází Aniball. Pevně přesvědčená, že to nebude problém si prohlížím narůžovělý balónek. Lehce ho napumpuji a zkouším ho zavést do míst, kudy by měla procházet hlavička (vagína zní moc uniformovaně, že?).

Konečně se „dovalím“ na řadu u volného prodeje v nemocniční lékárně a vytahuji superdlouhý seznam věcí, který mi po žadonění poslala bráchova žena, která má už všechny tyhle „radosti“ za sebou (nemám ráda oslovení švagrová, připadám si pak stará)....

Procházím internet a začíná mě chytat schíza. „Věci pro miminko mám připravené už asi od půlky těhotenství,“ čtu na jednom bejbywebu. „Já nemám ještě vůůůbec nic!!!“ Rozesílám okamžitě hromadnou zprávu všem mým kamarádkám, které už porodily.

„Tááákže, naše miminko budu nosit v šátku,“ prohlašuji Mírovi rozhodně. „A taky bude spát s námi, přirazíme postýlku, odděláme bočnici a bude to.“ Bortím všechny původní plány o spaní miminka v jiném pokoji. Co je kontaktní rodičovství, jsem do teď...

„Kam se to má vejít jako?!?“ sdílím na sociální síti svoje rozrušení nad zvětšujícím se břichem v 22. týdnu. Netrvá to ani půl hodiny a Martina mi posílá svoji fotku: „Sem.“ Jdu do mdlob.