Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala se nachází severovýchodně od města Doks a chráněným územím je od roku 1933. Minimálně další dva roky zde nehrozí rozsáhlá těžba. I tak už ale tuto oblast právě těžba poničila.
Národní přírodní rezervace (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez velkých těžebních zásahů. Vyplývá to z nového rozhodnutí o výjimce, kterou vydala Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Rozhodnutí poskytlo Hnutí Duha, které ho vítá.
„Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena,“ uvedl v tiskové zprávě hnutí jeho zástupce Miroslav Kutal. Hnutí už dříve uvedlo, že masivní těžba smrků na pozemcích Vojenských lesů a statků (VLS) tuto rezervaci poničila. Kácení prošetřuje Česká inspekce životního prostředí.
NPR Břehyně-Pecopala je významné chráněné území. Spojuje v sobě biotopy typické pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Vojenské lesy a statky tam podle údajů ekologů v nejcennějších prvních a druhých zónách Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj vytěžily přes 9000 krychlových metrů dřeva a letos to mělo být dalších zhruba 10.000 krychlových metrů. Důvodem byla kůrovcová kalamita.
Pochybení už dříve Vojenské lesy a statky odmítly. Mluvčí VLS Jan Sotona řekl, že rozsah těžby i provedení byly s orgány ochrany přírody úzce konzultovány. Práce podle něj lesníci prováděli v období, kdy byl jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v lokalitě minimální.
„Při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích,“ míní Kutal. Dřevo se těžilo především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin.
