Neděle 12. 7. 2026 | Svátek má Bořek
Dnes, 10:00
Velkou obměnou lineárních urychlovačů, které slouží k ozařování nádorových onemocnění, prošlo radiační oddělení Krajské nemocnice v Liberci (KNL). Dva lineární urychlovače, které sloužily zhruba deset let a byly už poruchové, nahradilo třemi novými. První nový přístroj, který se technicky blížil těm dosud sloužícím, začal pacientům sloužit v lednu. Další dva jsou už nejnovějšího typu a zatím žádné jiné zdravotnické zařízení v ČR jimi nedisponuje. Jeden je v provozu od dubna, druhý začal pacienty léčit v uplynulých dnech. Nemocnice díky trojici nových lineárních urychlovačů stihne léčit o 200 až pacientů více než doposud.
Liberecká nemocnice za nové přístroje zaplatí včetně desetiletého servisu 388 milionů korun. Dokáže díky nim přesněji a šetrněji léčit nádorová onemocnění.
„Ten první nový přístroj pro moderní radioterapii onkologických pacientů se skládá ze čtyř základních částí. První je hlavice, ze které vychází ionizující záření, to je ta největší část. Z boku je takzvané snímkovací zařízení, kterým u pacienta pokaždé kontrolujeme polohu orgánů, které jsou uvnitř, jestli to odpovídá tomu, jak jsme to záření plánovali. Protože v průběhu léčby zářením, která může trvat 4–6 týdnů, může docházet k jistým změnám, pohybům orgánů. Vždycky je ale potřeba, aby to záření bylo dopraveno do stejného objemu, proto je snímkování nezbytné. Další částí přístroje je standardní stůl, který se neliší od jiných přístrojů, třeba CT a poslední částí jsou snímače na stropě. Ty jsou novinkou, kterou jsme tu zatím neměli,“ popsal už dříve první nový lineární urychlovač primář oddělení radiační onkologie Igor Richter.
Snímače podle něj sledují a vyhodnocují povrch pacienta. „Takže to nastavení přístroje je provedeno i na podkladě povrchu toho nemocného a například pohybů, které tělo dělá třeba při dýchání. To nám také ulehčuje a zpřesňuje práci,“ uvádí.
Právě přesné zamíření dávky je totiž podle něj klíčové. „Aby byla radioterapie co nejúčinnější, musíme splnit dvě podmínky. Za prvé dodat předepsanou dávku do většinou nádorového ložiska a druhá věc, musíme šetřit okolí, orgány, které jsou kolem. U toho prvního nemáme problém, to děláme už 50 let. Ale docházelo tím k velkému zatížení zdravých orgánů. Nicméně cílem moderních ozařovacích technik je, aby pokud možno došlo k významnému šetření těch orgánů, abychom přesně cílili tu dávku a abychom pokud možno co nejméně zatěžovali zdravé orgány. Protože pacienti po té radioterapii přežívají roky, nicméně je to spojeno nejen s možnými akutními nežádoucími účinky, ale i pozdními, které mohou nastat po ukončení radioterapie. Takže cílem té moderní radioterapie je hlavně eliminace těch pozdních následků z léčby zářením,“ dodává primář Richter.
Další dva lineární urychlovače, které nemocnice uvedla do provozu v dubnu a koncem června, jsou už nejnovějšího typu. „Mají nějaké věci, které ten první nemá. Moc jsme se těšili třeba na adaptivní radioterapii čili přizpůsobování ozařovacích plánů nebo možnost stereotaktické radioterapie, to znamená aplikace relativně vysoké dávky do malého objemu,“ dodává primář radiační onkologie. Velmi pozitivní podle něj je, že díky navýšení počtu přístrojů je nemocnice schopna navýšit i kapacitu léčby.
V liberecké nemocnice jeho oddělení ročně se starými přístroji ozářilo 950–1000 nemocných. „Ten počet chceme teď po uvedení všech tří nových přístrojů do provozu zvednout. To že budeme mít o jeden přístroj více neznamená, že ozáříme o třetinu pacientů více. Některé technologické postupy jsou časově náročnější. Ale věříme, že ročně dokážeme ozářit kolem 1200 až 1300 pacientů,“ dodává.
Mezi nejčastější diagnózy, u kterých se radiační terapie provádí, je zhoubný nádor prostaty u mužů a prsu u žen. Dohromady tvoří lidé s těmito diagnózami téměř polovinu všech ozařovaných pacientů. Mezi další časté diagnózy patří nádory plic, nádory v oblasti pánve, gynekologické zhoubné nádory, nádory močového měchýře a velkou skupinu tvoří také nádory v oblasti hlavy a krku.
Za pořízení trojice nových lineárních urychlovačů a jejich desetiletý servis zaplatí nemocnice přes 388 milionů korun. „Z toho skoro 148 milionů uhradí dotace získané z Národního plánu obnovy,“ přibližuje mluvčí KNL Václav Řičář.
Komplexní onkologické centrum v Liberci je jediným pracovištěm v kraji, které radioterapii provádí. Léčí se v něm lidé z celého kraje, pokrývá spádovou oblast pro zhruba 450 tisíc obyvatel. V roce 2024 se v onkocentru léčilo přes 2800 lidí, z toho téměř 2200 nových pacientů. Radioterapií bylo léčeno zhruba 40 % těchto pacientů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
