Že starosta sedí jen za počítačem ve vyhřáté kanceláři a s koncem pracovní doby se přesune domů? Tak to rozhodně neplatí v Hejnicích. Zdejší starosta Jaroslav Demčák se totiž lehce změní v silničáře, nebo jak sám říká „holku pro všechno.“
Přes den řeší všemožné strasti malebného městečka, po večerech brázdí zdejší ulice v traktoru a pomáhá uklízet sníh. Ačkoli u mnoha představitelů měst a obcí bychom podobný pracovní zápal hledali jen těžko, podle Jaroslava Demčáka to zas taková výjimka není. „Myslím, že v menších obcích je to docela běžné. Tam bývá starosta holkou pro všechno. Na druhou stranu dokážu pochopit, že primátor velkého města má jiné starosti,“ konstatuje Demčák.
S odklízením sněhu má hejnický starosta bohaté zkušenosti. Pomůže zkrátka vždy, když je potřeba. „Pamatuji si i takovou zimu, kdy jsem čtrnáct dní byl přes den v kanceláři a v noci za volantem,“ vypráví starosta. Nyní to tak často není, přesto občas pracovníky služeb vystřídá.
„Beru to jako relax. V některých našich technických prostředcích je to po celodenním vysedávání v kanceláři zábava,“ vysvětluje s úsměvem. Za pomocí ovšem nestojí ani tak touha po zábavě nebo nedostatek pracovních sil, ale kritika. „Stalo se například, že si večer někdo stěžoval na nevyčištění jednoho parkoviště. Než abych kolegy volal zpět do práce, prostě jsem sednul do traktoru a sníh na místě odklidil,“ říká starosta. Podle něj je práce silničáře mnohdy nevděčná a tím, že si sám práci osvěží, má často jiný názor než nemilosrdní kritici na facebooku.
Proti takovým rýpavým lidem může město Hejnice využít například záznam z GPS sledování, kterým jsou osazeny vozy na úklid města. Má pak důkaz, že konkrétním místem pluh dvakrát denně projel, i když někdo tvrdí opak.
Jelikož má Jaroslav Demčák řidičské oprávnění na traktor, nákladní automobil a dokonce i autobus, může se městem projíždět čímkoli. „Čekám, kdy zaskočím u autobusáků,“ uvádí s nadsázkou.
Za snahu pomoci svým kolegům odměňují Demčáka pozitivní komentáře na sociálních sítích, proto, aby se mohl plácat po ramenou, to ale nedělá. „Samozřejmě mě to těší, byl bych alibista, kdybych řekl, že ne. Proto jsem ale fotku na sociální sítě nepřidával. V komentářích jsem se snažil najít i další tipy, kam s pluhem zajet. Ještě ten večer jsem tak objel některá místa, aby měli lidé ráno milé překvapení.“ Největší odměnou je pak údajně eliminace telefonátů od nespokojených obyvatel.
Foto Facebook/Jaroslav Demčák
