neděle 23. ledna 2022 Zdeněk

Projekt Živá jména finišuje. Mapu s lidovými názvy využívají i hasiči

Liďáky, Rakev, Hokejka nebo Saigon. Přes tři tisíce lidových názvů shromáždili autoři z Technické univerzity v Liberci Daniel Vrbík z katedry aplikované matematiky a Václav Lábus z katedry českého jazyka a literatury. Mapa Živých jmen Liberce vzbudila velký zájem mezi lidmi z řad veřejnosti, ale zaujala také například Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje. Kam se projekt posunul a jaké s ním mají další plány, prozradili autoři v rozhovoru pro Drbnu.

Tuto otázku jste asi slyšeli už mockrát, ale jak projekt Živá jména v roce 2019 vůbec začal?
DV: Tehdy jsme s kolegou spolupracovali v rámci grantové soutěže a mimo jiné jsme zkoumali lidová jména z několika obcí Libereckého kraje. Když jsme tuto práci dokončili, řekli jsme si, že zkusíme něco obdobného spustit v Liberci, ale že na to půjdeme trochu jinak.

VL: V tomto kontextu bych rád zdůraznil výhodu naší fakulty (Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, pozn. red.), kde se potkávají pedagogické i přírodovědné obory. Díky tomu se můžeme zabývat právě takovými interdisciplinárními výzkumy. U těch Živých jmen se vyloženě nabízelo propojení geografie, jazykovědy a historie. Od jiných projektů se Živá jména liší také tím, že jsme do něj zapojili veřejnost.

Interaktivní mapa Živá jména spuštěná na podzim 2019 obsahuje více než tři tisíce lidových označení. Prvních 1000 jmen přidali lidé během tří dnů. Dalších 1000 jmen přibylo během následujících tří týdnů.

V mapě se vám podařilo nasbírat přes tři tisíce nejrůznějších jmen. Čekali jste takový zájem?
VL: Že se sesbírá tak tisícovka, to jsme čekali. Přeci jen Liberec je velké město. Ale že až tolik, to by nás nenapadlo. V Ostravě spustili před deseti lety podobný projekt, kterým jsme se inspirovali. A tehdy se jim podařilo nasbírat pár set toponym.

DV: Jsme rádi, že zájem veřejnosti trval i během druhé fáze, kdy jsme zjišťovali, jak jsou nasbíraná označení známá mezi lidmi.

Nyní váš projekt přešel do třetí fáze, ta spočívá v čem?
DV: V té se pouštíme do vod, do kterých ještě nikdo před námi nevstoupil minimálně v Česku a na Slovensku. Tuto fázi jsme si pojmenovali jako Prostorové vymezení živých jmen. Snažíme se zjistit, co si pod konkrétním jménem lidé představují. Tak například, když někdo řekne ‘Sejdeme se na Rybníčku‘, co to znamená? Je Rybníček jen zastávka nebo je to větší část města? Lidé nám proto své představy zakreslují do jednoduché mapové aplikace. Jednotlivé zákresy pak naskládáme na sebe a tím stanovíme oblast, kde se shoduje nejvíce lidí. Pokusíme se tak zjistit, kam sahají Liďáky nebo třeba Papírové náměstí a získáme tak sdílenou představu daného místa.

Do kdy tato fáze potrvá a jde o poslední etapu Živých jmen?
DV:  Tato fáze potrvá do konce roku a pro tuto chvíli to je fáze poslední. I poté ale bude mapa stále aktivní a lidé budou moci nadále přidávat nová označení.

VL: Podařilo se nám sesbírat přes tři tisíce jmen a z toho asi tři sta zná většina Liberečáků, to znamená, že jsou pevnou součástí pevného orientačního systému v Liberci. Jsme rádi, že se nám podařilo tato data získat, nikde jinde je není možné nalézt.

Lidé přidali do mapy Živých jmen přes 2,5 tisíce názvů. Které z nich znáte vy?

Přesně 2648. Tolik lidových názvů přidali Liberečané do interaktivní mapy Živá jména. Mapa je součástí stejnojmenného projektu, který v září 2019 spustili Daniel Vrbík a Václav Lábus z Technické univerzity v Liberci. Výzkum v současnosti...

Autoři plánují i tištěnou mapu

Co tedy bude výstupem celého projektu? Plánujete nějakou knihu nebo třeba mapu?
DV: Výstupem je stále funkční webová mapa, která umožňuje prohlížet sebraná jména a doplňovat další. Do ní jsme doplnili informace o znalosti jmen mezi veřejností a později v ní přibudou výsledky třetí fáze projektu. V plánu máme také tištěnou mapu, kde by měl být výběr jmen a zajímavé poznámky, které nám lidé ke jménům přidali. V ideálním případě bychom mapu rádi vytiskli příští rok.

Oba jste Liberečáci. Narazili jste při sběru dat na něco, co vás překvapilo?
VL: Tak třeba proč se restauraci Legenda říká Vražda. Předchozí majitel zde provozoval Suicide Pub, podle oblíbené kapely Suicidal Tendencies. A Sebevražda bylo moc dlouhé, tak se to zkrátilo na Vraždu. A podobných perliček je v mapě Živých jmen celá řada.

Myslíte, že je mapa nějak využitelná pro město Liberec?
DV: Často se nás ptají, zda naše aplikace slouží k tomu, že se podle ní budou přejmenovávat ulice. Tak to samozřejmě ne, ale myslíme, že může být dobrým podkladem například pro pojmenování nových ulic. Pokud vznikne potřeba nějaké místo pojmenovat, může být po kritickém zhodnocení oporou pro rozhodování.

VL: Takovým příkladem může být park na Rušičce. Vratislavice a město razí pro tuto část Nové Rudy označení Nové Vratislavice, ale to lidé nepoužívají. Ukazuje to tak na bezzubost oficiální terminologie. Oproti tomu, když se řekne Rušička, začnou si lidé představovat různé příběhy, to samé u Nové Rudy.

Nová Ruda je vůbec velmi zajímavá. Liberec má oficiální názvy čtvrtí jako Ruprechtice, Rochlice, ale pak jsou zde místní části jako Zelené Údolí nebo právě Nová Ruda. A ty nejsou nijak pevně vymezeny. I s tím by mohl náš projekt pomoci.

DV: Na magistrátu města také pracovali s našimi výsledky, které ukazují, kam až podle obyvatel sahá Papírové náměstí. Většina lidí vnímá jako Papírové náměstí prostor parkoviště mezi ulicemi Papírová, Bednářská a Na Poříčí, který připomíná podobu „náměstí“. Ale našlo se i velké množství lidí, kteří pod tímto pojmem vnímají daleko širší část takzvaného dolního centra.

Jak velké jsou Liďáky? Kam sahá Fügnerka? Autoři mapy chtějí pomoc od Liberečáků

Daniel Vrbík a Václav Lábus z liberecké univerzity vytvořili mapu živých jmen, tedy takových, jak se jednotlivým lokalitám ve městě říká, i když se třeba oficiálně jmenují jinak. Nyní vstupují do závěrečné fáze, která se zaměřuje na vymezení...

Živá jména pomáhají i hasičům

Mapa Živých jmen funguje omezeně také v Jablonci a Frýdlantu. Plánujete ji postupně rozšiřovat?
VL: To rozšíření se samozřejmě nabízí. Můžeme poskytnout technické zázemí a naše know how, ale pak už bychom potřebovali někoho, kdo by se staral o propagaci, jak tomu je právě například ve Frýdlantu. Každopádně to může být dobrý podklad pro nejrůznější jazykovědné, sociologické nebo geografické studie. Protože jména nám ukazují, jak vnímáme prostor kolem sebe nebo co považujeme za dominanty. Navíc výsledky druhé fáze projektu využívají například i hasiči.

Můžete to nějak přiblížit?
DV: Nejpoužívanější názvy zařadil Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje do svých mapových podkladů, které používají na operačním středisku. Když někdo zavolá a je ve stresové situaci, snadno pro svou lokalizaci může použít některý z lidových názvů. Problém nastane ve chvíli, kdy toto označení operátor nezná. Doposud si sice hasiči vytvářeli svou databázi takových jmen, ale ne cíleně.

VL: A je to opravdu v praxi plně funkční. Pokud je někdo například svědkem nehody na Jablonecké ulici, která vede od Šalďáku až k Lomu, může mít problém vysvětlit, kde zrovna stojí. Pokud ale řekne, že je u Sokolovny, Zámečku nebo Textilany, je to hned jasné. Jsme rádi, že náš projekt může pomáhat i tímto způsobem. Kdyby se do budoucna rozšířil třeba do oblasti Jizerských hor, mohl by být využitelný pro změnu pro Horskou službu.

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto TUL/Adam Pluhař

Štítky Živá jména, mapa, Daniel Vrbík, Václav Lábus

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.