V Jizerských horách přestane Jizerská o.p.s. pro běžkaře od středy upravovat čtyři úseky magistrály kvůli ochraně kriticky ohroženého tetřívka obecného, jemuž nastává období toku. Rolby navíc nebudou zbývající části magistrály upravovat mezi 5:00 a 8:00.
„Je to minimum, co pro ochranu tetřívka můžeme udělat. Když to půjde, tak bychom rádi upravovali maximálně do půlnoci, kdy je sníh povolený a snadněji se tratě upraví. Mohou ale nastat situace, kdy bude třeba hodně foukat a úprava tak proběhne až ráno," uvedl ředitel Jizerské o.p.s. Martin Kunc.
Ještě před 25 lety tam žila takřka stovka tokajících kohoutků, v současné době jen okolo 20 až 25. „Jde to pořád dolů a vypadá to, že je to na hranici udržitelnosti populace," řekl ornitolog libereckého muzea Martin Pudil, který se věnuje výzkumu a ochraně horských druhů ptáků, zejména tetřívka obecného a sýce.
To, že nebudou rolbami upravené některé úseky magistrály, má běžkaře od těchto míst odradit. „Smysl toho je odklonit většinu turistů na jiné trasy, než kde se tetřívek vyskytuje. Jde o to, že potřebuje klid v období, kdy mu začíná tok ‒ vyhledávání samic, páření a tak dále. Tok je taková velmi komplikovaná záležitost, která v podstatě trvá několik dnů a když jsou tetřívci vyrušení, tak musí začít znovu," uvedl Pudil. Na místa, kde se vyskytuje ohrožený tetřívek, upozorňují v Jizerských horách už několik let žluté cedule.
Po 15. březnu přestanou rolby upravovat Štolpišskou silnici mezi Smědavou a Knajpou, Smrkovou cestu, jež vede kolem Plochého vrchu nedaleko Smědavy a dva úseky poblíž Jizerky ‒ úsek od Kasárenské cesty k Protržené přehradě a část Jezdecké cesty mezi odbočkou od Promenádní cesty a vyhlídkou na Souš. Pro běžkaře nejde o žádné velké omezení, existuje vždy náhradní alternativní trasa. Navíc nejde o úplnou novinku, pro některé úseky platilo toto opatření i v několika předchozích zimách. „Má to smysl a funguje," řekl vedoucí oddělení CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.
Podle něj jde ale jen o jedno z opatření, které má pomoci zastavit trend úbytku populace tetřívků v Jizerských horách. „Věříme, že jak ve spolupráci s Jizerskou o.p.s., která přistoupila na ta omezení, tak hlavně ve spolupráci s Lesy ČR se nám to podaří," uvedl. Díky evropské dotaci Lesy ČR vytvořily v Jizerských horách takzvané sekundární biotopy tetřívků. „Upravily lesní porosty tak, aby to tetřívkům vyhovovalo a vytvořily taková vzájemně propojená bezlesí v místech, kde se tetřívci vyskytují," dodal Korytář.
Tetřívkům vyhovuje mozaika přirozených i umělých bezlesí, rašelinišť a lesních porostů různého stáří. Nejpočetnější byla jejich populace v Jizerských horách na počátku 90. let minulého století, kdy pro ni rozsáhlá bezlesí po imisní kalamitě a malá návštěvnost hor představovala ideální podmínky. Znovuzalesňování hor tetřívkovi zužilo prostor, který ke svému životu potřebuje.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
