Našim cílem je integrovaný systém s lepší obslužností a moderním vozovým parkem. Aplikaci Idolka představíme brzy, říká nový šéf KORID LK

Za jeden z předních cílů jste si při nástupu do funkce stanovil zvýšení kvality veřejné dopravy v Libereckém kraji. Jak toho chcete konkrétně dosáhnout? 
Zvýšení kvality si představuji ve dvou oblastech: Kvalita vozového parku a rozsah dopravní obslužnosti.

Co se týče kvality vozového parku, ke zlepšování průběžně dochází vždy s nějakou dopravní smlouvou (pozn.: smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřená s dopravcem). Naposledy se například podařilo zlepšit vozový park v linkové dopravě v oblastech Jablonecko a Turnovsko-Semilsko (v r. 2019), Liberecko (2020) nebo například na osobních vlacích mezi Libercem a Starou Pakou.

Aktuálně máme uzavřenou novou dopravní smlouvu pro oblast Českolipsko (platnou od prosince tohoto roku). Naše vyšší požadavky obvykle míří na vyšší podíl bezbariérově přístupných vozidel a na vybavenost informačními systémy. V tomto budeme i nadále pokračovat.

Připravujeme novou smlouvu pro železniční linky Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk a Liberec – Děčín, která vejde v platnost od prosince 2021, resp. prosince 2022 v případě linky Liberec – Děčín. A současně již připravujeme výběrové řízení na Jizerskohorskou železnici pro období po roce 2026.

Co se týče nabídky dopravní obslužnosti, pokračuje proces tzv. optimalizace jízdních řádů, kde se zaměřujeme mj. přizpůsobení rozsahu spojení a kapacity vozidel přepravním potřebám. Sledujeme trend vývoje přepravní poptávky a např. v okolí větších měst, ale také v turisticky atraktivních územích, kterých je v našem kraji spousta, se snažíme spojení posilovat zkracováním intervalů, nebo nasazením větších vozidel. Toho můžeme po ekonomické stránce dosáhnout tak, že naopak v přepravně slabších místech využíváme pro dopravní obslužnost menších vozidel (minibusy) či systému Radiobus (poptávková doprava). Na prosinec 2021 připravujeme optimalizaci jízdních řádů v oblasti Českolipsko a ve spolupráci se Středočeským krajem také projekt mezikrajských linek, včetně těch „dálkových“ (do Prahy). Projekt navazuje na integraci oblastí Středočeského kraje do systému Pražské integrované dopravy.

Spoje jsme rušit nechtěli, aplikaci IDOLKA spustíme na podzim

V Libereckém kraji letos došlo ke zdražení jízdného. Jaké k tomu vedly důvody? Dočkají se cestující výměnou za zdražení nějaké nové služby, více spojů či většího pohodlí v dopravě?
Zdražení je důsledkem dopadu pandemie nemoci COVID-19 na ekonomiku dopravní obslužnosti a s tímto problémem se potýkají všichni objednatelé v celé republice. V Libereckém kraji došlo jen za rok 2020 k propadu výnosů jízdného cca 80 mil. Kč jen v regionální dopravě, a to ani nezmiňuji dopad na MHD, kterou si města objednávají sama.

Domnívám se, a hodnotím to i jako častý uživatel veřejné dopravy, že je lepší mírné zdražení jízdného, než redukce nabídky spojení. Díky tomuto kroku se tedy budeme snažit stávající rozsah dopravy udržet, resp. v oblastech s potenciálem růstu přepravy jej i rozvíjet – viz mnou zmiňované mezikrajské linky směrem do Středočeského kraje a Prahy.

Také věřím, že cestující ocení i vyšší kvalitu vozového parku, ale to ovšem s otázkou zdražení nesouvisí, protože to bychom připravovali v každém případě. V rámci odbavení cestujícím rozhodně doporučujeme využít v maximální míře bezhotovostních plateb, kde lze ušetřit 20 i více procent z ceny. V současnosti lze za tímto účelem využít čipovou kartu Opuscard, ale již brzy představíme veřejnosti mobilní aplikaci IDOLKA. A v přípravě je také zapojení plateb bankovními kartami a e-shop. K tomu je ale třeba v první řadě vybavit v celém systému vozidla novými odbavovacími zařízeními.

Aplikace Idolka by měla být spuštěna během letošního podzimu.

Aktuálně je pro cestující ekonomicky výhodnější koupit si jízdenku online. Plánujete dál zvýhodňovat tento způsob nákupu? Jaké budou mít cestující možnosti bezhotovostních plateb?
Naším cílem je v tuto chvíli rozšířit možnosti platby jízdného. Stávající způsoby chceme modernizovat a zavést nové. V cílovém stavu si bude moci cestující zakoupit jízdenku prostřednictvím bankovní karty, mobilní aplikace, přes e-shop nebo z elektronické peněženky na Opuscard.

Z důvodu přechodu na novou technologii odbavení bude však nutné kartu Opuscard modernizovat na vyšší verzi (vč. jejího lepšího zabezpečení). Za zmínku stojí snad také to, že modernizace se dočkají i papírové jízdenky, na které bude v cílovém stavu tištěn 2D kód, a jízdenky tak budou nově přestupní

Celkově plánujeme zvýhodnit platbu bezhotovostními způsoby, tedy platba online nebude výjimkou. Výše tohoto zvýhodnění je dána tarifem, který schvaluje Liberecký kraj. My budeme i nadále podporovat, aby zvýhodnění bezhotovostních jízdenek bylo dostatečně motivační. Aktuálně od 1. července je bezhotovostní platba o 20 % levnější. Rádi bychom, pokud to celková ekonomická situace v dopravě umožní, tento rozdíl minimálně zachovali.

Co chytré technologie a propojení např. se smart cities?
Určitě chceme postupně naše technologie propojovat i s chytrými systémy, které nejsou součástí veřejné dopravy, ale mohou na ní navazovat. Například mobilní aplikaci chystáme pro další rozvojovou etapu na propojení se sdílenými koly.

Velký potenciál skýtá i náš dispečink. Dovedu si představit např. operativní řízení a posilování turistických spojů v návaznosti vytížení záchytných parkovišť. Bude-li o tento rozvoj ze strany kraje a měst zájem, jsme připraveni se tomu věnovat. Ale pojďme postupně, nejdříve musíme dokončit již zmíněnou modernizaci odbavovacích systémů.

Jaké máty plány z hlediska dopravní spolupráce se sousedními kraji? Například se Středočeským, Královehradeckým nebo Ústeckým krajem?
Dosud v největší míře funguje spolupráce mezi systémy IDOL a IREDO (Královéhradecký kraj). Společnými silami se nám podařilo zachránit a následně rozvíjet spojení v relaci Liberec – Jičín – Hradec Králové v době, kdy v této relaci skončilo hned několik komerčních linek najednou. Dále například fungují přesahy tarifů obou IDS mezi Jilemnicí a Vrchlabím.

S Ústeckým krajem funguje největší interakce zejména v železniční dopravě. Cestující to zřejmě nepostřehne (a ani nemusí), ale díky spolupráci Libereckého a Ústeckého kraje i nadále jezdí kolínské rychlíky mezi Novým Borem a Rumburkem.

Se Středočeským krajem doháníme spolupráci v posledních letech. O mezikrajských linkách jsem hovořil, ale pro zajímavost ještě uvedu, že modernizace systému odbavení vycházení právě z technologie budované ve Středočeském kraji a v Praze.

Ve společnosti KORID LK působíte od roku 2010. V začátcích jste měl například na starosti plánování jízdních řádů. Co se od té doby v dopravě Libereckého kraje změnilo?
Přijde mi, že za tu dobu se toho změnilo opravdu hodně. Společnost KORID LK převzala větší odpovědnost za konstrukci jízdních řádů, zejména v autobusové dopravě. Připravili jsme standardy dopravní obslužnosti, mnoho nových smluvních vztahů. Významně jsme zvýšili podíl bezbariérových vozidel ve veřejné dopravě, např. v linkové dopravě je z cca 10 % na dnešních cca 60 %.

Připravili jsme také mnoho koncepčních změn jízdních řádů. Vznikl centrální dispečink IDOL, ale také Zákaznické centrum s Helpdeskem pro cestující. Mě osobně ale k další práci motivuje to, že je stále mnoho věcí, které je potřeba a které musíme zlepšit.

Zohledňují se v KORID LK při plánování jízdních řádů požadavky občanů? Například když někdo pravidelně dojíždí do práce z odlehlých míst a neexistuje přidružený spoj, dětem nevychází spoje do školy apod.
Ano. Cestující nám mohou napsat např. na info@korid.cz a my jejich připomínky prověříme a zodpovíme. Často, pokud tomu nebrání objektivní příčiny, jim také vyhovíme. Ale někdy bývá těžké vysvětlit, že zájmy různých cestujících jsou často protichůdné, a nelze se tak zavděčit všem. Proto je pro nás důležitá také komunikace s městy a obcemi, ale také s významnými zaměstnavateli, se kterými jízdní řády také projednáváme.

 Byl jste už od dětství například fanouškem autobusů či železnice?
Já jsem od malička fanoušek dopravy a zejména té veřejné. V dětství se v mé oblibě střídaly autobusy a vlaky, až jsem si nakonec oblíbil všechno. Zajímal jsem se o jízdní řády, ostatně doma mám slušnou sbírku. (úsměv) Když mi bylo nějakých 10 nebo 12 let, rozhodl jsem se, že po základní škole půjdu na dopravní průmyslovku.

Oklikou přes obor zasílatelství na střední škole jsem se dostal na dopravní fakultu a obor technologie dopravy a pak jsem chtěl nastoupit u některého z organizátorů dopravy. Jsem rád, že to dopadlo v Libereckém kraji. Za prvé se tady hezky žije, protože tu jsou krásná města i příroda. Ale také jsem dostal mezi partu inspirativních lidí, se kterými rád spolupracuji a kteří se také snaží veřejnou dopravu v našem kraji rozvíjet.