čtvrtek 28. května 2020 Vilém

RECENZE: Walls aneb Barbra Streisand na svém dalším uměleckém vrcholu

Barbra Streisand překvapila… V šestasedmdesáti letech natočila jednu ze svých nejlepších desek. Bez jakéhokoliv přehánění. Walls, album, které se na pultech obchodů objevilo na konci minulého roku, je po všech směrem povedeným, kolikrát i naprosto strhujícím dílem. Dílem velké zpěvačky a umělkyně, jež má stále co říct.

Pozornost dokonale přitáhl první zveřejněný song – Don´t Lie To Me, který má velmi moderní zvuk, příjemný feeling a zároveň silné emoce, jež jsou sakra uvěřitelné. Barbra je rozčilená, v jejím vokálu je patrná agrese a naléhavost. Politická, ale zatraceně hitová a hluboká, píseň, je jedním z absolutních hudebních vrcholů roku 2018.

Otázkou pak je, zda se podařilo nasazenou laťku udržet po celé album. Odpověď není úplně snadná, protože se Walls ubírá přece jen tradičnější směrem, i když občas dokáže překvapit. Dá se říct, že podobně silný hit je tu ještě jeden – The Rain Will Fall s hodně nakažlivým refrénem. Zbytek pak tvoří pomalé písně, které jsou pro Barbru specifické.

Tentokrát se ale neprodíráme nasládlou a sentimentální džunglí, jako tomu bylo na některých starších albech, ač to tak na první poslech může vypadat. Barbra je temnější, je z ní cítit určitá únava z dnešní doby, ale zároveň dává jasně najevo, že má v sobě pořád svůj typický oheň.

Hlas zestárnul, ale tentokrát to není patrné jako z předešlých nahrávek. Avšak pozor… zestárnul, ale na síle nic neztratil. Ta ženská je pořád neskutečná. Pořád patří k naprosté extra třídě!

Deska je autorská, pod několika songy je podepsána samotná zpěvačka, přesto se i zde nacházejí coververze. Vůbec nejzvláštnější je kombinace Imagine a What a Wonderful World. Zprvu máte pocit, že to nefunguje, ale opak je pravdou. Je to skvělý nápad a parádní symbióza.

Moc pěkný je i obal alba, který vyniká především na vinylovém vydání, avšak to je jako celek spíše zklamáním. Důvodem je zvuk, respektive šum, který je skutečně velmi silný. Takhle by deska jedné z největších hudebních osobností vypadat neměla. Digitál samozřejmě zní v pohodě, ale tím analogistu neobměkčíte…

Důležitá je každopádně samotná muzika a ta je parádní. Opravdu si stojím za slovy, že se jedná o jednu z Barbry nejlepších desek. A dělá mi to obrovskou radost. Často se totiž říká, že legendy nedokážou navázat na svá přelomová alba. Streisandka dokázala, že je to hloupost. Že je dokonce možné i v pokročilém věku vystoupat na další umělecký vrchol.

Autoři | Foto Vevo

Štítky Barbra Streisand, hudba, Walls, kultura

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.