V dalším díle Politické koridy jsme se krajských zastupitelů zeptali na jejich pohled na obnovu těžby čediče na Tlustci. Jde o aktuální téma, po dvaceti letech se má v místě těžba znovu rozjet.
Otázka zněla: Souhlasíte s obnovou těžby na Tlustci a proč? Jak by měl kraj dále postupovat?
Jakákoli povrchová těžba s sebou přináší devastaci krajiny. Krajiny, která představuje otisk historie naší země. Zanikne řada míst, která si od mala pamatujeme, a k nimž nás pojí i určité pouto. V kontrastu s těmito hodnotami však musíme vnímat i potřebu rozvoje, ke kterému je nezbytný dostatek kvalitních surovin. Než vozit suroviny stejné kvality přes půlku Evropy, je racionálnější využít zásoby v daném místě. V případě kopce Tlustec se však jedná o krajinnou dominantu, kterou nelze odpovídajícím způsobem nahradit. Zároveň nelze ani vyloučit dopady na zde žijící obyvatele, např. poškození nemovitostí, hlučnost či prašnost. Ujišťování těžařů o minimalizaci dopadů těžby je nutno brát se značnou rezervou. V lokalitě se nachází řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, kterým by zaniklo jedno z mála míst jejich existence. Z těchto důvodů by nemělo dojít k obnově těžby na Tlustci.
Bohužel zde Liberecký kraj trestuhodně zaspal. Se zásobami kamene na Tlustci počítá Regionální surovinová politika Libereckého kraje schválená v roce 2011 a současně zastupitelstvo obce Brniště odsouhlasilo obnovení těžby. Tyto dva momenty bohužel zásadně podkopávají snahy o neobnovení těžby, přičemž v obou mohl Liberecký kraj vyvinout daleko dříve odpovídající aktivitu, a to zejména v komunikaci s okolními obcemi.
Současné snahy našeho kraje o odpis zásob přes Ministerstvo průmyslu a obchodu či spoléhání se na neochotu báňského úřadu obnovit těžbu, považuji za bušení do zavřených vrat (čedič z Tlustce má nadprůměrnou kvalitu a zároveň míst těžby tohoto nerostu u nás postupně ubývá). V tuto chvíli má Liberecký kraj prakticky jedinou možnost, a to ve spolupráci s dotčenými obcemi nepřipustit jakékoli ústupky těžařům, zejména z hlediska podmínek pro spuštění těžby, uvedených v Regionální surovinové politice, o což se budeme v maximální možné míře snažit.
Obnovu těžby na Tlustci vnímám jako velice palčivé téma pro obyvatele Brniště a dalších obcí v okolí. Rozumím jejich obavám z toho, že by se v případě obnovení těžby zhoršila kvalita jejich života. Soukromý zájem se zde dostává do střetu se zájmem veřejným, který by z hlediska kraje měl být vždy na prvním místě. Proto také krajští zastupitelé rozhodli o tom, že Liberecký kraj požádá ministerstvo průmyslu a obchodu o odepsání zásob kamene na kopci Tlustec. V praxi to znamená, že by po případném odpisu už nebylo možné těžbu obnovit a místní obyvatelé by se už těžby nemuseli obávat.
Otázkou zůstává, co bude s kopcem dál. Pohyb po něm v současné době není bezpečný a pro Brniště bude velmi složité a finančně náročné zajistit, aby se v lokalitě nikomu nic nestalo. Věřím však, že se s přilehlými obcemi a třeba i ve spolupráci s Libereckým krajem řešení podaří najít.
Nesouhlasím. A nejen já osobně, ale také klub krajských zastupitelů KSČM. Tento zamítavý názor na znovuotevření lomu na kopci Tlustec je všeobecně známý. Souhlasím totiž s drtivou většinou obyvatel obcí a měst, kterých by se těžba dotkla a odmítají ji. Již více jak dva roky se zúčastňuji jednání obecních zastupitelstev v Brništi a Velkém Valtinově (pravda bez televizních kamer, které si jednou za šest let přiveze kandidát na senátora) a vím že občané lom nechtějí. Nedivím se. Mají zkušenosti z 90. let kdy, díky komorovým odstřelům často předimenzovaným, se zatřásl lom s celým širokým okolím. Je zde spousta dalších otázek. Nejde jenom o uvedené obce. Případný provoz lomu se nepochybně dotkne mnohem širšího okolí kvůli dopravě těženého kamene. Vydrží to silnice? Při dřívější těžbě na Tlustci se v okolních obcích ve studnách začala ztrácet voda. Jsme na to připraveni? Při představení surovinové politiky kraje veřejnosti bylo řečeno, že bude vytěženo jen 13% kopce, nebudou komorové nýbrž clonové odstřely, nebude narušena vrcholová partie kopce a bude se těžit kráterově. Na můj dotaz, zda se podmínky během těžby nezmění, se mi dostalo odpovědi: Nejsme v devadesátých letech teď už to nejde. Věříte?
Nejen krajská samospráva by ve všech fázích následných řízení měla zaujmout nesouhlasné stanovisko. Mnoho nám také ukáže výsledek květnového referenda.
Na Tlustci se netěží už dvě desetiletí a není žádný dobrý důvod, aby se těžba obnovila, protože to v Libereckém kraji není potřeba. Pro představu, těžba z Tlustce by stačila na budování 300 km nových železničních tratí každý rok. Reálné stavby silnic a železnic v našem kraji toho ani náhodou nedosahují. Takže kámen z Tlustce by šel hlavně na vývoz. Další problém je, že neexistuje záruka na přepravu kamene výhradně po železnici. Těžká nákladní doprava ničí silnice nižších tříd a znepříjemňuje život v okolních obcích. A v neposlední řadě má Tlustec krajinnou a přírodní hodnotu, která je vyšší, než hodnota stavebního kamene. Zastupitelstvo Libereckého kraje před týdnem poslalo na Ministerstvo průmyslu a obchodu žádost o odepsání zásob v ložisku stavebního kamene Tlustec. Ten dopis jsme podpořili, ale také jsme upozornili, že je to plácnutí do vody. Liberecký kraj má totiž vlastní strategický dokument, Regionální surovinovou politiku, která s obnovou těžby na Tlustci stále počítá. Podobu surovinové politiky jsme v minulosti navrhovali změnit a obnovu těžby na Tlustci škrtnout. Vedení kraje s tím ale nic neudělalo. Takže nejdřív si musíme udělat tento domácí úkol a pak má smysl obracet se na ministerstvo.
ČSSD nesouhlasí s těžbou čediče na Tlustci, protože dopady na životní prostředí z doby, kdy se na Tlustci těžilo byly pro okolní obce a jejich obyvatele neakceptovatelné. Stát proto nařídil zastavení těžby. Ložisko čediče a roztěžený lom však na Tlustci samozřejmě zůstaly a dlouhodobě lákají těžaře k obnovení těžby.
Krajská samospráva Libereckého kraje dlouhodobě prosazuje postoj, že ve svém konání bude postupovat v souladu s obcemi, jichž se případné obnovení těžby dotýká. Jestliže se zastupitelstvo města Brniště přiklonilo k obnovení těžby na Tlustci s tím, že si vyjedná s těžařem podmínky pro těžbu a dopravu kamene z lomu tak, aby neomezovaly obyvatelsvo Brniště ani okolních obcí, pak by měl Kraj zcela jistě pomoci obcím v tomto vyjednávání. Pokud se obyvatelům Brniště podaří dosáhnout změny v rozhodnutí svého zastupitelstva, měl by Kraj dále nepodporovat těžbu, jak tak činil až doposud.
Pokus Libereckého kraje o odepsání zásob čediče na Tlustci je předem odsouzený k neúspěchu. Ukazuje však jasně, že krajská samospráva je proti obnovení těžby. Projednáváním této žádosti pak mohou obyvatelé Brniště získat čas k novému projednání ve věci obnovení těžby na Tlustci na svém zastupitelstvu.
S obnovou těžby na Tlustci nesouhlasíme, především s ohledem na krajinnou, botanickou a zoologickou hodnotu této lokality. Liberecký kraj musí všemi dostupnými prostředky bránit obnovení těžby, pomoci prosadit definitivní uzavření ložiska a najít možnost rekultivace lomu.
Situace kolem zahájení těžby na Tlustci v DP Luhov má několik rovin - občanskou, ekologickou a ekonomickou. Ani v jedné nedává těžba aktuálně smysl.
V rovině občanské je odpor místních obyvatel v okolí Tlustce evidentní. Starostové obcí mikroregionu Podralsko v říjnu 2019 jasně deklarovali usnesením zamítavý postoj dotčených obcí. Starosta obce Brniště Vinš však svůj názor změnil a obyvatelé Brniště budou tak o dalším vývoji rozhodovat v referendu.
Na kopci Tlustec se vyskytuje přes 30 druhů chráněných živočichů, byl v minulosti navržen na přírodní rezervaci, má unikátní biotop. Vyskytují se na něm původní rostlinné druhy. Těžba zasáhne do zásob spodní vody, jak při těžbě tak při zpracování.
Kompenzační dohoda s těžařem, schválena těsnou většinou zastupitelů Brniště, odebírá možnost obci v budoucnu zasahovat do dění kolem těžby a zároveň protihodnotou je 5 Kč z každé vytěžené tuny. V nedalekém Hrádku při rozšíření těžby štěrkopísku domluvili kompenzace 10 Kč za tunu. Přitom těžba písku neměla a nemá tak rozsáhlý dopad, jako těžba na Tlustci.
Piráti jsou proti obnovení těžby za aktuálních podmínek a situace.
Kraj by měl usilovat o zastavení obnovení těžby, kopec Tlustec vyhlásit přírodní rezervací a tím
z něj udělat nerostné ložisko „poslední volby“. Kraj by měl usilovat o vyřazení DP Luhov
z nerostné politiky státu, nebo minimálně o snížení plánovaného ročního objemu těžby na úroveň, kdy bude objem těžby využitelný pro stavbu strategických staveb v kraji a nebude docházet
k vývozu kamene z kraje, potažmo ČR.
Tomuto tématu se za Piráty věnuje především Václav Židek, který v lokalitě žije.
S obnovou těžby čediče na Tlustci nesouhlasím. Pokračování těžby by ohrozilo obecné zájmy a nesouhlasí s ní ani řada obcí. Krajská koalice (SLK, ANO, ODS a ČSSD) se chová jako chytrá horákyně. Na jednu stranu si nechce rozhněvat těžařskou a betonářskou lobby a na druhou stranu názor veřejnosti také nechce přehlížet. Argumenty, že v kraji kámen chybí také nejsou na místě. Bazalty (čediče) jsou jednak v Krásném Lese a také na dvou místech u Smrčí pod Kozákovem, takže nejenom Tlustec u Brniště, i když ta ložiska nejsou tak rozsáhlá. Kraj také zdůraznil, že pokračování těžby v plánovaném rozsahu a s ní související doprava poničí silnice v širokém okolí. Již se ale nezmiňuje, že ve vleklém sporu o přežití nebo zničení hory jde také o vodu, tvory a životní prostředí. Přitom právě voda patří mezi významné nerostné suroviny. Ta je ve větších množstvích v pórech usazených hornin anebo výhradně na puklinách. Účelné využívání vodních zdrojů je patrně největší výzvou pro trvale udržitelný rozvoj. Kraj by tedy měl postupovat tak, aby všemi možnými kroky zabránil lámání a odstřelům tun kamení z této jedinečné krajinné dominanty. Je potřeba také zdůraznit, že vše pod zemí patří státu, který povoluje hornickou činnost. Kraj by tak měl navrhnout státu odepsat ložiska kamene na Tlustci, otázkou zůstává jak to bude účinné. Jako poslanec za SPD bych toto podpořil stejně jako plánované všeobecné referendum na toto téma v dané oblasti, které by bylo pro kraj a stát v této věci závazné.
S těžbou na Tlustci nesouhlasím. Nesouhlasím s ní dlouhodobě a chápu obavy občanů žijících zde za zvýšeného hluku a prašnosti. Širší okolí navíc zasáhne zesílená automobilová doprava, která prochází nejenom obcí Luhov, ale také Mimoní a Jablonným v Podještědí.
Rozhodnutí o obnovení těžby čediče na Tlustci není v kompetenci krajské samosprávy ani Krajského úřadu Libereckého kraje, který vykonává přenesenou působnost státu. Těžba na Tlustci byla zahájena v sedmdesátých letech 20. století a ložisko kamene je vedeno ve strategických zásobách této suroviny, které ve veřejném zájmu pro stát chrání ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Dokud bude Tlustec v seznamu chráněných ložiskových území, musí toto ložisko chránit obce ve svých územních plánech i kraj ve své surovinové politice. Proto jsem navrhl Zastupitelstvu Libereckého kraje podat žádost o odpis zásob výhradního ložiska na Tlustci. Tuto žádost jsme odeslali panu ministrovi Havlíčkovi. Děkuji zastupitelům všech politických stran za podporu tohoto kroku. Pokud MPO žádosti kraje vyhoví a převáží ochrana životního prostředí a obyvatel jako silnější veřejný zájem, těžba by zde mohla skončit a obce by se mohly dále rozvíjet bez obav lidí z toho, co přinese budoucnost.
Pokud MPO žádosti krajské samosprávy nevyhoví, budu usilovat o co nejpřísnější stanovení podmínek po těžbu v krajské surovinové politice. V návrhu tohoto strategického dokumentu požadujeme pro obnovení těžby souhlas všech dotčených obcí, tedy minimálně obcí Brniště, Jablonné v Podještědí a Velký Valtinov, dále vybudování silničního obchvatu obce Luhov na náklady vlastníka lomu a garantování využívání železniční dopravy pro odvoz vytěženého kamene minimálně v 90 % z celkového objemu těžby. Zároveň budeme požadovat, ať MPO a ministerstvo dopravy zaručí podporu pro výstavbu silničních obchvatů měst Mimoně a Jablonného v Podještědí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
