Demokracie s chybami. Do této kategorie patří podle aktuálního Indexu demokracie Economist Intelligence České republika. Ta se v rozsáhlém hodnocení umístila v loňském roce na 29. místě s podobným hodnocením jako třeba Estonsko, Portugalsko, Itálie nebo Botswana.
Studii každoročně zveřejňuje tým časopisu The Economist. Míru demokracie hodnotí u 167 zemí na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií. Hodnocena je míra politické volby a pluralismu, občanská práva, funkčnost vlády, politická spoluúčast a politická kultura. Takto rozsáhlý index je pravidelně zveřejňován od roku 2006. Státy jsou řazeny do kategorií úplná demokracie, demokracie s nedostatky, hybridní režimy a autoritářské režimy.
Indexu mapujícímu míru demokracie v roce 2021 vévodí Norsko před Novým Zélandem a Finskem. Všechny tři země získaly takřka maximální možný počet bodů. V kategorii úplných demokracií se umístilo v loňském roce jednadvacet zemí.
Z elitní skupiny zemí se do kategorie demokracií s nedostatky propadlo Česko v letech, kdy se Andrej Babiš stal poslancem a kdy byla skoupením Mafry pomyslně dokončena oligarchizace médií. V aktuálním žebříčku figuruje Česko na 29. místě, především kvůli značné ztrátě v hodnocení funkčnosti vlády a také politické spoluúčasti. Ještě horší hodnocení si od týmu časopisu The Economist vysloužilo Slovensko, které je na 45. místě.
Na samotném chvostu hodnocení skončily země s autoritářskými režimy, jako třeba Demokratická republika Kongo, Severní Korea, Myanmar nebo Afganistán. Jako autoritářské režimy označuje index 59 zemí, ve kterých žije více než 37 procent světové populace.
Hodnocení míry demokracie v posledních letech výrazně ovlivnila celosvětová koronavirová krize, která prohloubila mnoho trendů, jako například stále technokratičtější přístup k řízení společnosti v západních demokraciích a tendence mnoha demokracií nebo autoritářských režimů uchylovat se k „donucování“. V mnoha zemích pandemie prohloubila názorové třenice mezi skupinami s rozdílným přístupem k vládním opatřením.
Pandemie měla podle Economist Intelligence negativní dopad na kvalitu demokracie ve všech zemích na světě. Nejvíce poškodila demokracii v Latinské Americe.
