Liberecká zoologická zahrada získala z jedné maďarské zoo samce mravenečníka velkého. Očekává, že se u návštěvníků zařadí mezi nejoblíbenější zvířata. Do budoucna se chce zoo pokusit o jeho odchov. "Samici už máme přidělenou. Je ale ještě mladá, takže tu bychom měli dovézt ke konci letošního roku," řekl.
Liberecká zoo ve své takřka stoleté historii mravenečníka dosud neměla. "Je to zvláštní a velmi bizarní zvíře tím, jak vypadá. Myslím, že bude patřit mezi oblíbená zvířata," uvedl ředitel liberecké zoo David Nejedlo. Rok a půl starý mravenečník je už několik dnů v expozici, zatím ho ale moc návštěvníků nevidělo. "Jak se rozkoukává, tak chodí ven večer. Je to ale otázka času, kdy bude větší šance ho vidět," řekl ředitel. Mravenečník obývá expozici ve střední části zoo, kde v minulosti dlouhodobě byli gepardi a loni arktičtí vlci.
Ve volné přírodě žije mravenečník velký ve střední a jižní Americe. Patří mezi druhy ohrožené vyhynutím ve střednědobém období, pokud se podmínky nezmění. "Stavy mravenečníka snižuje úbytek přírodního biotopu a lov," řekl Nejedlo. Ještě před pár lety šlo podle něj o zvíře, které se dalo v rámci chovatelského programu jen velmi obtížně opatřit. "Jak se zlepšují znalosti a metody chovu, tak v současné době se počet zoo, které ho chovají, rozšiřuje. Takže jsme uspěli poměrně rychle, od rozhodnutí jsme získali zvíře za půl roku. Před pár lety by to bylo neřešitelné nebo bychom čekali hrozně dlouho," uvedl ředitel. V republice mají mravenečníky i zoo v Praze, Děčíně, Zlíně a Olomouci.
Ve volné přírodě se mravenečník živí zejména mravenci a termity. Silnými drápy na předních končetinách dokáže rozhrabat i velmi tvrdá termitiště. Do štěrbin pak strká dlouhý protáhlý čumák a vystřeluje poměrně tenký, ale až 60 centimetrů dlouhý lepkavý jazyk, na který se nabaluje hmyz. V zoo ho budou krmit speciálními granulemi, které se rozpouští na kaši, mletým hovězím masem a krmným hmyzem. "V oblibě má třeba moučné červy," řekl Nejedlo. Mravenečník vypadá podle něj jako nemotora, dokáže být ale i nebezpečný šelmám či člověku. "Když vycítí nebezpečí, dokáže se zapřít o svůj dlouhý ocas, zvedne přední nohy a těmi silnými drápy může způsobit velmi vážná zranění," řekl ředitel.
Liberecká zoo chová zhruba 170 druhů zvířat, v létě přibude ještě jeden. "Finišujeme s rekonstrukcí tří expozic, jež spojíme v jednu. Budou v ní koně Převalského," řekl Nejedlo. V srpnu by podle něj měli přivézt tři až čtyři klisny z Německa.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
