Liberec příští rok významně rozšíří svou síň slávy. Říjnové zastupitelstvo projedná návrh na udělení významných poct hned pěti osobnostem. Čestnými občany by se měli stát občanský aktivista Jan Šolc a také herec Václav Helšus, který prakticky celou svou divadelní kariéru spojil s městem pod Ještědem.
Medaile města Liberec by pak za mimořádný přínos ve svých oborech měli získat vědec a vysokoškolský pedagog Oldřich Jirsák, historik a pedagog Robert Kvaček a epidemiolog Vladimír Zikmund.
Na původním seznamu bylo ještě o tři lidí více, nakonec jich zůstalo pět. „Naprosto nepochybuji, že jde o velmi kvalitní kandidáty, kteří si nejvyšší pocty svého města zaslouží. Jejich ocenění nechápu jen jako uznání nepopiratelných dosavadních zásluh, ale i jako skvělou živoucí inspiraci pro další generace Liberečanů,“ řekl náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.
Občanský aktivista, bývalý vysokoškolský učitel a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, spoluzakladatel Etického fóra České republiky, v 90. letech pracovník Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Patřil do úzkého okruhu lidí, kteří prezidenta Václava Havla doprovázeli na různé události a byli mu k dispozici 24 hodin denně. V roce 1992 působil v parlamentu národů NATO. Do února 2014 externě vyučoval etiku a rétoriku na Technické univerzitě v Liberci. Jan Šolc je mj. laureátem ocenění Osobnost Libereckého kraje (2011), udělované za celoživotní práci a dílo.
Absolvent pražské DAMU, je český divadelní, filmový a televizní herec, do roku 1978 člen libereckého Studia Y, od začátku 80. let pak člen činohry Divadla F. X. Šaldy v Liberci. V letech 1987 až 1989 působil i v Národním divadle. Přestože za svou zatímní kariéru vytvořil desítky rolí televizních (detektivky, seriály, pohádky) i filmových (2010 - Přežít svůj život, 1981 - Kalamita, 1980 - Krakonoš a lyžníci, 1979 - Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, 1975 - Holka na zabití aj.), jeho největší síla tkví na divadelním jevišti. V Liberci má možnost excelovat jak v klasických kusech (Šaldovo divadlo), tak v experimentálních hrách (Malé divadlo). Právě malou scénu DFXŠ Helšus od počátku utvářel a formoval. Stejně jako Jan Šolc je laureátem ocenění Osobnost Libereckého kraje (2011).
Český vědec a vysokoškolský pedagog, člen katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů FT TUL. Jeho oborem je výzkum vláken a netkaných textilií, v němž dosáhl světové proslulosti. Jeho týmu se podařilo vyvinout unikátní technický postup výroby nanovláken, který průlomovým způsobem otevírá nové možnosti využití těchto materiálů v řadě průmyslových a medicínských oborů. Název Nanospider obletěl celý svět a dostal se mezi sto národních unikátů, které reprezentují Česko v zahraničí. Kromě toho je Oldřich Jirsák autorem několika desítek dalších patentovaných vynálezů. V roce 2006 získal ocenění v soutěži Česká hlava za vývoj unikátního zařízení NanoSpider. V roce 2008 pak obdržel vyznamenání od prezidenta republiky za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Český historik a pedagog. Celé dosavadní historiografické dílo prof. Kvačka má široký záběr; nejpočetnější jsou monografie a desítky studií věnovaných meziválečnému období a českým a československým dějinám první poloviny 20. století. Nejde pouze o mezinárodní vztahy, mnichovské téma či postavu Edvarda Beneše a politické proudy. Pozornost věnuje i vývoji kultury. Od roku 1998 také liberečtí studenti procházejí odborným školením profesora Kvačka a vědecké směřování katedry historie nese jeho stopu. Jako spoluautor, vědecký garant, lektor či školitel se podílel a podílí na výzkumu i publikacích z dějin Liberecka. V roce 2012 udělila Technická univerzita v Liberci profesoru Kvačkovi u příležitosti jeho životního jubilea Zlatou medaili TU za celoživotní vědeckou a pedagogickou práci a podíl na formování a rozvoji vědy v Liberci.
Český epidemiolog, dlouholetý pracovník Krajské hygienické stanice v Liberci a člen mezinárodního týmu, který pomáhal ve třetím světě eliminovat nákazu pravých neštovic. Pod záštitou WHO a UNICEF působil doktor Zikmund v oblasti Indočíny, Jemenu, Afriky, oblasti východního Středomoří a západního Pacifiku. Vladimír Zikmund nezůstal nic dlužen ani vědecké publikační činnosti. Za celou svou profesní dráhu napsal více než tři desítky odborných prací publikovaných u nás i ve světě. Na svém kontě má také přes čtyřicet přednášek na vědeckých konferencích. Dílo a odkaz doktora Zikmunda pro celou společnost je nezpochybnitelný. Díky němu celé generace dětí nemusí čelit nákaze pravými neštovicemi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
