Před půlstoletím rekreantů do Jizerských hor moc nechodilo, s dneškem je třeba nesrovnatelný zájem běžkařů v zimě. „Lidé, co chodili na lyže, se tehdy prakticky všichni znali. Teď o pěkných víkendech tam jsou na běžkách desítky tisíc lidí," uvedl ředitel Agentury ochrany přírody pro Liberecko Jiří Hušek.

Obdobné to je podle něj i v létě, hory si oblíbili pěší i cyklisté. Podle starosty Bedřichova Petra Holuba tomu nahrává dostupnost a malebnost Jizerek. „Jsou něco mezi horami a plošinou. Není to jako v Krkonoších nahoru, dolů. Můžete tam jít na kolo, běžky, pěšky a není to náročné ani pro malé děti," dodal Petr Holub.

Výrazná změna v krajině

I turisté mohli zaznamenat, jak výrazně se změnila krajina. Před půlstoletím v Jizerských horách převládaly hluboké smrkové lesy, první proměna nastala v 80. letech minulého století. „Náhorní plošina byla prakticky odlesněna v důsledku imisních a kůrovcových kalamit. V současné době je další změna a náhorní plošina je znovu zalesněné," uvedl Hušek.

Domnívá se, že k rychlé obnově přispělo i zařazení Jizerských hor mezi CHKO. „Můžeme to porovnat s Krušnými horami, kde žádná CHKO není a nebyla. Obdobná katastrofa tam nastala o deset až 15 let dříve a nemohou se z toho dostat doteď," řekl Hušek.

Na obnově porostů poškozených imisemi pracovali lesníci v Jizerských horách od 90. let. Jen Lesy ČR na výsadbu použily desítky milionů korun. Mezi největší akce patřil před sedmi lety evropský projekt za 36 milionů korun, díky čemuž lesníci na ploše téměř 3000 hektarů vysadili přes tři čtvrtě milionu buků, smrků, jedlí, javorů, jeřábů, jilmů a dalších druhů dřevin.

Na obnově lesů se dlouhodobě podílí i nadac a spolky. Mezi nejaktivnější patří Nadace Ivana Dejmala, která v rámci několika projektů vysadila přes 100 tisíc dřevin. „Hory jsou určitě mnohem zdravější. Vyhráno ale úplně není, na řadě míst jsou stále smrkové monokultury. Je potřeba se dál o ně intenzivně starat," uvedl ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Ve vyšších polohách zůstane smrk

Druhově jsou nyní Jizerské hory mnohem bohatší, aby nebyly tak náchylné na různé kalamity. Ve vyšších polohách ale bude podle krajského ředitele Lesů ČR Václava Řičáře nadále převládat smrk. „Byl tam vždy dominantní dřevinou. Chceme ale, aby osivo pocházelo z Jizerských hor, aby to byly smrky, které jsou tady zvyklé," uvedl Václav Řičář.

Ne vždy se tak v minulosti postupovalo. Podle Huška byl například jako náhradní dřevina vysazen na 3000 hektarech smrk pichlavý z Ameriky. „Nepatří sem a i příroda to ukazuje. Stromy začínají postupně odcházet," dodal.

Horám by také prospělo, kdyby se podařilo zájem turistů rozmělnit mezi více lokalit. „Mezi exponovaná místa patří Jizerka, Nová Louka či Smědava. Větší propagaci by třeba zasloužilo podhůří na Frýdlantsku," řekl Petrovský.

CHKO Jizerské hory

• CHKO Jizerské hory má rozlohu 368 km2. Zasahuje do okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, na jihu sahá až k Liberci a Jablonci nad Nisou, na východě hraničí s Krkonošským národním parkem a Polskem, na severu tvoří hranici CHKO spojnice obcí Nové Město pod Smrkem, Raspenava, Frýdlant a na západě silnice Frýdlant - Liberec.
• Nadmořská výška Jizerských hor se pohybuje v rozmezí 325 až 1124 metrů. Nejvyšším bodem je hora Smrk s rozhlednou, který se nachází na hranicích s Polskem.
• Pro území jsou charakteristické bukové lesy, rašelinná společenstva, horské smrčiny a květnaté a podmáčené louky.
• Lesnatost území dosahuje 73 procent. V minulosti docházelo k rozsáhlé devastaci lesních porostů v Jizerských horách, která byla zapříčiněna dlouhodobou imisní zátěží z provozu uhelných elektráren na německé a polské straně. S obnovou lesů se začalo až po roce 1990.
• V CHKO bylo vyhlášeno 13 přírodních rezervací, 12 přírodních památek a tři národní přírodní rezervace. Správa CHKO sídlí v Liberci. Území je zdrojem pitné vody pro libereckou a jabloneckou sídelní aglomeraci.
• Na území CHKO se nachází řada známých rekreačních středisek, jako např. Janov nad Nisou, Josefův Důl, Desná či Kořenov. Území je vyhledávaným rekreačním a sportovním centrem, je především rájem běžkařů, koná se zde tradiční závod Jizerská padesátka.
• Oblast je typická vysokými srážkami, nejvíce v ČR v denních, měsíčních a ročních srážkových úhrnech. Ročně zde spadne v průměru 1600 milimetrů srážek a to Jizerské hory řadí k nejvlhčím územím Evropy. Díky rašeliništím voda nesteče z hor bez užitku, ale stává se součástí přirozených vodních rezervoárů.
• Průměrná roční teplota se pohybuje mezi čtyřmi až sedmi stupni Celsia, časté jsou teplotní inverze.
• Významným vrcholem je Bukovec (1005 m n. m.), který je nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě.
• Na území CHKO se dochovala řada staveb tradiční lidové architektury. Pro oblast jsou typické zejména roubené domy a hrázděné domy s podstávkou.
• Jednou z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí CHKO je Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Toto území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých severních svazích s mnoha skalními masivy, věžemi a vyhlídkami.