Ve velmi špatném technickém stavu si město v červenci převzalo krematorium od jeho provozovatele. Za čtyři měsíce už muselo do budovy a jejího vybavení investovat asi deset milionů korun. Krematorium přitom na konci října připomnělo významné výročí, právě poslední říjnový den roku 1918 tu proběhl první žeh.
Město má secesní krematorium zpátky ve svém vlastnictví od roku 1992 a letos v červenci se prostřednictvím Odboru správy veřejného majetku nově stalo jeho provozovatelem. „Budovu krematoria jsme převzali ve špatném technickém stavu, a proto jsme se ihned pustili do oprav, které provádíme za plného provozu. Letos už jsme do oprav investovali zhruba deset milionů korun a stejnou částku by mělo město uvolnit v roce 2019,“ uvedl primátor Tibor Batthyány.
Ještě letos byla provedena generální oprava chladící a mrazící technologie a současně byla opravena střešní konstrukce nad administrativní částí budovy krematoria včetně úpravy administrativních prostor sloužících veřejnosti a pracovníkům krematoria. Ani to ale ještě není vše. „Aktuálně probíhá oprava malé obřadní síně, generální oprava komínových spalinových cest a generální oprava elektrických rozvodů,“ doplnil vedoucí Odboru správy veřejného majetku David Novotný.
Na příští rok radnice plánuje generální opravu střešní konstrukce nad technologickou částí krematoria a velkou obřadní síní budovy, a to včetně vnitřních úprav přilehlých prostor a instalací. Dále je v plánu generální oprava historického výtahu katafalku, který funguje již sto let. V roce 2020 by pak obnovou měl projít i hřbitov.
„Nové vedení města by mělo do budoucna zvážit i přístavbu výtahu do místnosti pro pozůstalé, která je již projekčně připravena a vyšla by řádově na tři miliony korun. Současný přístup do velké obřadní síně totiž komplikuje schodiště, které je obtížně zdolatelné pro osoby s omezenou možností pohybu,“ připomněl Batthyány.
Při příležitosti 100. výročí prvního žehu na území někdejší monarchie navštívil liberecké krematorium odborník v oblasti pohřebnictví z Ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý, který připomněl, o jak zásadní historickou událost šlo. „Pohřeb žehem byl před sto lety něčím podobným jako je dnes kryonizace. Bylo to velmi diskutované téma, které mělo řadu odpůrců, např. ze strany šlechty, aristokracie, intelektuálních špiček Rakouska-Uherska a hlavně římskokatolické církve. Vždyť kněží nesměli asistovat při pohřbu žehem až do roku 1968. Takže to, co se v libereckém krematoriu před sto lety stalo, byla obrovská pokroková záležitost,“ uvedl Tomáš Kotrlý.
