Barokní kostel Nalezení svatého Kříže v Liberci čekají další opravy. Už v příštím roce by měly začít práce na opravě střechy, v dalším pak na fasádě. Nyní se v Liberci opravuje hlavní kostel sv. Antonína Velikého, v příštím roce by ale měly práce skončit. Síly se pak přesunou právě na nedaleký barokní svatostánek, který je jednou z nejstarších a nejcennějších památek ve městě.
Interiéry kostela byly opraveny před pár lety. „Hlavní část střechy se dělala v roce 2010. Potřeba je dokončit střechu nad sakristií a Kopschovou knihovnou," řekl arciděkan římskokatolické církve v Liberci Radek Jurnečka. V dalším roce by měla přijít na řadu fasáda a vrátit by se měla i dvě vitrážová okna, která na straně do zahrady nyní chybí.
„A pak bychom chtěli na obou kostelích doplnit zvony. Na sv. Antonínu chybí jeden, kostel sv. Kříže nemá žádný a bylo jich tu šest," řekl arciděkan. Kostel o ně přišel za války. Na zvony chce arciděkanství vyhlásit sbírku a oslovit i podnikatele. Jeden zvon stojí podle velikosti 80 až 300 tisíc korun.
Barokní kostel sv. Kříže stojí na místě původního kostelíka, který byl na konci 17. století postaven za hranicemi tehdejšího Nového Města na polích Johanna Christophora Zimmermanna. Městský hřbitov nestačil pro množství obyvatel města a okolí, kteří v roce 1680 podlehli morové epidemii. Zřízen byl proto nový morový hřbitov s vlastním kostelem. V první polovině 18. století ale začal kostel sloužit jako poutní, a stoupající návštěvě věřících přestával stačit. V roce 1753 byl proto položen základní kámen nového kostela.
Přestavbou kostela byl pověřen stavitel Johann Josef Kunze. Z původního kostelíka zůstaly jen presbytář a sakristie. Nový kostel byl postaven jako jednolodní se dvěma věžemi po obou stranách hlavního vstupu. K nejcennějším částem výzdoby patří vyřezávaná soška Bolestné Matky Boží, která zdobila už původní kostelík a pochází z roku 1506. Velmi cenný je i obraz panny Marie a svaté Anny s jezulátkem na klíně, který se dlouho připisoval známému norimberskému malíři Albrechtu Dürerovi. Podle expertů byl však jeho autorem jeden z Dürerových žáků.
Kostel zdobí i bohaté fresky, které jsou dílem pražského malíře Jana Václava Spitzera. Chrámová okna pocházejí patrně z dílny Karla Mezera ze Skalice u České Lípy. Kolem kostela je křížová cesta a v zahradě je také barokní kaple Božího hrobu. Původně stála na západní straně hřbitova u nedalekého arciděkanského kostela sv. Antonína, do zahrady byla přenesena v 19. století. Ve stejné době byl do zahrady přesunut i mariánský sloup z dílny Matyáše Brauna, který původně zdobil nedaleké Sokolovské náměstí. Nedávno ho město nechalo zrestaurovat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
