Třiadvacet let nepřetržitého provozu. Legenda Žabák pod libereckým Sokolovským náměstím ale před pár dny náhle zavřela. Motto hospody Každý den až do rána čepujeme Konráda tak přestalo platit.
Nikdy nezavřeli. První nonstopka otevřela v Liberci v roce 1995. A pak jela nepřetržitě. „I když jsme malovali, bylo otevřeno,” usmívá se první a jediný majitel Žáby, jak sám říká. Jméno ale v článku mít nechce. „Nechci si dělat problémy, jméno stejně není důležité.”
Hospoda už je vyklizená, u jediného stolu sedí dvě servírky. „Takhle už to prostě dál nešlo,” vysvětluje mi důvod náhlého konce. Těch je podle něj více. Neustále přibývající administrativa, zákaz kouření i boj města proti hazardu, u Žabáka bylo několik automatů.
Za ty roky se ale nastřádala i únava a zdravotní problémy. „Už jsem tu málem nebyl, v nemocnici jsem ležel za poslední dobu dvakrát, naposledy jsem tam strávil šestnáct dní,” ukazuje mi jizvu na krku, jako památku a varování před přílišným pracovním nasazením a stresem.
Žabák tak končí, během pár měsíců by ale prostory měly znovu ožít. „Chystám něco nového, chci, aby to bylo originální. Zatím vám neřeknu víc. Se Žábou to ale nebude mít už nic společného,” pokračuje.
Pak se dostáváme do debaty, kam se dá vlastně dnes v Liberci zajít na normální pivo. Řada klasických hospod a pivnic zavřela, jinde se pivo nedá moc pít. „Řekněte, kde se v Liberci točí třeba dobrý Konrád?” ptá se. „Takový, jako byl tady? Nikde,” smějeme se.
I když ale po třiadvaceti letech provozování nonstopu hodně mluví o únavě a vyhoření, při zmínkách o nové hospodě mu svítí oči. „Bude to zkrátka jiné. Už žádný nonstop, to je přežité. Víc ale neřeknu, nechte se překvapit,” končí náš rozhovor.