Technická univerzita v Liberci se zapojila do mezinárodního projektu LIFEPOPWAT zaměřeného na čištění skládkových vod kontaminovaných nebezpečnými pesticidy. Chce využít mimo jiné schopnosti rostlin v mokřadech při čištění vody a vybudovat systém, který může léta fungovat prakticky bez zásahu člověka. Univerzita spolupracuje s partnery v Polsku, Francii a Dánsku. V Česku chce tak čistit vody vytékající ze skládky u Hájku na Karlovarsku, které jsou znečištěny rakovinotvornými látkami.
Projekt LIFEPOPWAT je zaměřený na látky typu Lindan, které se v Česku vyráběly ve Spolaně Neratovice v 70. letech minulého století. „Byly tajně ukládány na skládku v lokalitě Hájek u Karlových Varů, kde jich je mezi 3000 a 5000 tun. Jsou rozprostřeny ve skládce. Problém je v tom, že Lindan, který byl používán jako pesticid, při výrobě generoval šestinásobek látek, které jsou chemicky velmi podobné, ale jsou neúčinné jako pesticidy," řekl vedoucí týmu z univerzity Miroslav Černík. Jsou to látky, které mohou mít karcinogenní účinky. Právě ty byly podle Černíka na skládce ukládány a spolu s vodou z ní dlouhodobě vytékají.
Čištění takových skládkových vod je podle Černíka komplikované. Stejně jako jiné podobné skládky i ta v Hájku je mimo infrastrukturu a není možné, tam postavit aktivní čistírnu vody. „Na druhou stranu stavět aktivní čistírnu na desítky, možná i stovky let není možné," dodal. Odborníci z liberecké univerzity proto navrhli technologii, která je založena na samovolných biologických chemických procesech. „Ty vyžadují jen občasnou údržbu nebo výměnu nějaké náplně, třeba jednou za deset let," řekl. Součástí technologie je mokřadní systém, který pak vodu dočišťuje.
„Systém je pasivní, zlepší i okolní krajinu. My bychom v rámci projektu demonstračně tuto jednotku postavili právě v okolí skládky Hájek," uvedl Černík. Další lokality, které jsou v projektu zapojeny, jsou podle něj v Polsku a ve Francii. „Jinak jsou tyto pesticidní látky ve všech státech nejen Evropské unie, ale na celém světě, protože v době boomu pesticidů byly vyráběny ve velkém množství a samozřejmě ukládány ve všech zemích," dodal. I to je důvod, proč liberecká univerzita žádá na projekt za zhruba 80 milionů korun dotace z evropských fondů.
Na problematiku čištění vody se liberecká univerzita zaměřuje dlouhodobě. Spolupracuje například s firmami Diamo, MemBrain nebo BMTO. K čištění vody využívají její systémy mimo jiné i nanovlákenné membrány. Projekty LIFEPOPWAT podporuje i Liberecký kraj, který na přípravu žádosti o evropské dotace přidal univerzitě více než 246.000 korun. „Dlouhodobě se snažíme podporovat perspektivní podnikatelské nápady, inovace a smysluplné projekty. Záměr univerzity velice oceňuji, jelikož se zabývá řešením negativních dopadů kontaminovaných látek na životní prostředí," řekla krajská radní pro evropské projekty Radka Loučková Kotasová (ANO).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
