Každý rok se na jaře probouzí příroda, rozkvétají květy a rodí se spousta mláďat. Na louce, v lese, ve vodě… No prostě všude. A záchranné stanice se nestíhají otáčet. Jenže ne vždy mládě pomoc potřebuje… Víte, jak to je?
Špatné rozhodnutí a neuvážení situace totiž může vést ke smrti jinak naprosto zdravého mláděte. Pokud se tak setkáte s ptáčetem, zajíčkem nebo třeba srnčetem, zvažte, jestli pomoc opravdu potřebuje.
„Často působí naprosto bezbranně – neumí ještě utíkat, či létat, nebojí se nás, choulí se v trávě. Leckoho by tak mohlo napadnout, že je s nimi něco v nepořádku, že se něco stalo jejich rodičům a že možná potřebují pomoc. Může mít pravdu. Ale pozor, neuvážená a neodborná ‚pomoc‘ může další život mláděte tragicky poznamenat a nezřídka vést i k jeho rychlé smrti,“ varuje záchranná stanice hl. m. Prahy.
Ta také upozorňuje, že až polovina mláďat u nich končí zbytečně. Vytvořila pro lidi základní manuál, kdy nalezenému mláděti pomoci (viz níže). Informace o poskytování pomoci nabízí i Centrum pro zvířata v nouzi v Liberci.
Pokud zjistíte, že zvíře potřebuje pomoc, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici a případně se s odborníky poraďte. Zajímavostí je, že dotek u ptačích mláďat nevadí. „Mláďat ptáků se můžete dotknout, ptačím rodičům lidský pach nevadí,“ popisuje liberecké Centrum pro zvířata v nouzi. Někdy tak může postačit strčit ptáče zpět od hnízda. I přesto je nutné ale brát na vědomí, že pohyb a manipulace se zvířaty může být pro ně velmi stresující.
Naopak u savčích mláďat je důležité se dotekům vyhýbat! Takové v klidu ležící srnče v trávě nebo hopkající zajíček o vaši pomoc zřejmě nestojí. Pozornost byste naopak měli věnovat srnčeti, které hlasitě píská a zmateně pobíhá. V každém případě je vždy vhodné raději se nejprve poradit s odborníky, než ač s dobrým úmyslem zachraňovat zvíře, které to nepotřebuje. Můžete tak totiž nadělat více škody než užitku.
Foto pixabay.com
