Veřejnost, politici i aktivisté zuří kvůli Turówu. Polsko porušuje práva lidí a ohýbá pravidla

Regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi totiž vydalo kladné stanovisko týkající se vlivů na životní prostředí. A to dokonce jen pár hodin po obdržení podmínek od německé veřejnosti. „Rozhodnutí porušuje práva lidí a přehlíží významné negativní vlivy, které by důl v okolních zemích způsoboval, a to především hrozbu, že by kvůli těžbě mohlo 30 tisíc lidí na české straně hranice přijít o pitnou vodu i vodu v krajině,“ komentuje Nikol Krejčová z Greenpeace.

Arogance, skandál, pohrdání... Tak vnímají zástupci české strany postup polských úřadů. Polsko totiž do dokumentace ani nezaneslo připomínky české strany. Rozšíření těžby by totiž mohlo mít výrazný negativní dopad na životní prostředí a obyvatelé v blízkosti dolu by byli dokonce ohroženi ztrátou vody.

Liberecký kraj se proti rozšíření těžby dlouhodobě brání s právníky z Frank Bold. A zatím se nevzdává. „Budeme se i nadále snažit bránit všemi dostupnými prostředky. Toto chování ilustruje přístup polského partnera k celému řízení,“ říká hejtman Martin Půta. Podle něj polská strana vůbec nevzala v potaz nesouhlas České republiky. 

Ani odvolání nemusí pomoci

Kraj coby účastník polského řízení EIA se kraj hodlá proti rozhodnutí odvolat. Jenže rozhodnutí je pravomocné i bez ohledu na odvolání, a to kvůli doložce přímé vykonavatelnosti. Podle některých názorů dokonce chování úřadů porušuje práva lidí na dobré životní prostředí. „Polské úřady při prosazování Turówa ohýbají pravidla a přehlížejí potřebu a právo lidí na kvalitní životní prostředí. České úřady dělají totéž při prosazování zájmů českých uhelných dolů a elektráren. Proti Turówu je správné se bránit všemi právními prostředky,“ vyjadřuje se k situaci Josef Šedlbauer a pokračuje: „Ještě důležitější je ale pochopit, že Češi i Poláci spolu nemají bojovat, ale společně uspět. Urychleně přejít na obnovitelnou energetiku a investovat do obnovy krajiny. Přál bych si, aby tohle byla hlavní náplň politiky v Libereckém kraji a v polském příhraničí.“

Někteří politici ale nevidí problém jen na české straně. Například Jaromír Baxa popisuje ve svém příspěvku na facebooku, že Česká republika by si měla „zamést před vlastním prahem“, co se uhelných elektráren týče. „Ministr a hejtman vydají zase další zásadní prohlášení k dolu Turow. Jenže česká pozice je slabá mimo jiné i proto, že sami dál ničíme planetu těžbou uhlí na výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách. Jedna věc je právní stránka, jestli je schválení dopadů vlivu na životní prostředí dobře udělané. Osobně myslím, že není, připadá mi ujeté oddělovat od sebe dopad uhelného dolu a vedle stojící elektrárny, která je na dolu závislá,“ uvádí Baxa.

Podle liberecké politika nám Polsko připomíná, že kážeme vodu a pijeme víno. Sami údajně posouváme limity těžby. „Sami uhelné elektrárny nezavíráme, včetně těch nejšpinavějších (Počerady, Chvaletice). Místo odstavení je prodáváme uhlobaronům,“ dodává. Jedním z kroků, kterými se může ČR nyní bránit, je stížnost k Evropské komisi. Další je již probíhající petice, do které se zapojila řada obcí a měst. „V současné době má petice přes 6 000 podpisů,“ informuje Krejčová. Podepsat ji můžete na www.stopturow.cz, ovšem jen do konce ledna.