(NE)OBYČEJNÍ: Kuba Vaniš, původně kluk ze strojárny, teď jeho trička nosí hvězdy z Harryho Pottera

Kuba tvoří kresby, grafiky i kérky. Všechny originální, osobité a s nádechem vikinského nebo keltského umění. Jeho díla byla vystavena v zahraničí a zdobí i CDčka nebo trika hudebníků. „Jako malej jsem navštěvoval jabloneckou ZUŠku a pak jsem chtěl pokračovat na Střední umělecký škole, ale rodiče se báli, že bych se uměním neuživil, a tak jsem místo toho šel na SPŠSE v Liberci, obor lyceum,“ vzpomíná Kuba Vaniš.

I tam si ale Kuba našel cestu k umění skrze předmět průmyslový design. Odhodlal se podat přihlášku na UPRUM, tam se ale nedostal a tak šel na strojní inženýrství na TUL. „Je to sice zajímavé odvětví, ale musím se přiznat, že mě to úplně nenaplňovalo. Proto, když mi zbývala už jen bakalářská práce, jsem se zapsal ještě na další obor, tentokrát už konečně na umělecké fakultě. Tady jsem přijímací řízení zvládl, a tak jsem kromě strojního inženýrství začal studovat ještě vizuální komunikaci,“ říká Vaniš.

I když Kuba kreslil od malička, první počátky současné tvorby začaly paradoxně u nudných přednášek na vejšce. „Šlo o takový ty skici v sešitech. Klasika. Ale postupem času se to různě rozvíjelo a nabíralo na intenzitě,“ popisuje Kuba. Časem si taky založil stránku Raven form the north. Tam háže své nejnovější kousky. Sám si přitom už ani nevzpomíná, jak přesně ten název vznikl. „Krkavec je zvíře, které se objevuje v severské mytologii, která je často předlohou k mojí tvorbě. Navíc kdo někdy viděl můj velký nos, tak uzná, že vypadá trochu jak zobák,“ přiznává Kuba se smíchem. Sice prý párkrát zvažoval, že by jméno změnil a zkrátil, ale uznal, že tohle k němu už tak nějak patří.

Že jeho kresby připomínají Středozem z Pána prstenů není náhoda. „Historii a fantazii jsem měl rád od mala. Původně jsem kreslil takový komiksovo-pohádkový výjevy právě z Pána prstenů. Taky jsem jednu dobu tvořil takové temnější ilustrace v jakémsi dřevorytovém stylu, to mě bavilo a rád bych se k tomu časem zas vrátil.“ Spousta kreseb má co dočinění taky se severskou mytologií. K tomu Kuba doplňuje: „Taky mě dost zaujaly petroglyfy - jednoduché skalní rytiny a dále také umění Sámů, což jsou kmeny dodnes žijící na úplném severu Skandinávie. Spousta z těchto motivů znázorňuje lodičky, lovce, jelínky, stromy. Zkrátka věci, které pro tyto lidi byly důležité.“

A od kreseb to byl už jen krůček k tetování. „Dal jsem kdysi jeden obrázek na Facebook (už si ani nevzpomenu, co to bylo zač) a lidi mi pod něj začali psát komentáře, že by to bylo pěkné tetování a ať se naučím tetovat. Jeden známý mi pak napsal, že má v Jablonci nad Nisou kamarádku, která si tam otevřela tetovací studio, a dal mi na ní kontakt. U ní jsem se potom naučil veškeré potřebné základy a vlastně byla i první člověk, kterého jsem potetoval.“

Postupně šel ale Kuba ještě dál a dostal se až k tradičnímu ručnímu tetování, které poprvé zkusil sám na sobě. A hned mu bylo jasný, že to chce dál rozvíjet a pokračovat. „Myslím si, že se k mým motivům perfektně hodí a přijde mi autentičtější. Většina lidí si myslí, že ruční tetování bolí víc, než to klasické strojkem, ale není to pravda. Ruční tetování je méně bolestivé (jsem si tedy vědom toho, že je to dost subjektivní názor, ale vycházím z toho, co mi říká naprostá většina lidí), hojí se rychleji, ale na druhou stranu dělat ručně tečku po tečce zabere mnohem víc času,“ vysvětluje umělec.

Každej umělec má oblíbená místa, kde se mu nejlíp tvoří. Pro Kubu to jsou kavárny. „Vím, že je to takové klišé, ale doma se dá totiž dělat velká spousta různých věcí, co člověka parádně rozptýlí od jakéhokoliv tvoření. V kavárně mám většinou jen sluchátka, skicák nebo tablet a hrnek kafe. Tudíž, když potřebuji něco dokončit, jdu spíš tam.“

Když vydala skupina album s mojí kresbou, myslel jsem, že dostanu infarkt

Může se zdát, že Kuba sbírá kresby jen tak do šuplíků, ale jeho umění zdobí třeba album Skald od skupiny Wardruna. K tomu ho přivedla náhoda. Původně kreslil "jen" fan art Einara Selvika, hlavního hudebníka této skupiny. „Obrázek jsem dal na Facebook a nejspíš ho někdo označil, protože mi po nějaké chvíli od něj přišla soukromá zpráva, že se mu obrázek líbí a jestli bych mu ho nemohl poslat, že by ho rád v budoucnu použil. O rok později vydala Wardruna album s mým motivem. Myslel jsem, že dostanu infarkt. Wardruna je asi nejznámější skupina, která hraje jakýsi severský folk.“ Dál se podílel třeba na projektech Osi and The Jupiter nebo Kati Rán.

Motivy od Kuby tak zdobí už alba i trička celé řady hudebních skupin. A trička s jeho designem nosí třeba i představitel Percy Weasleyho (Chris Rankin) a Victora Kruma  (Stanislav Janevski) z Harryho Pottera nebo Bjorn (Alexander Ludwig) ze seriálu Vikings.

Tetoval jsem hudebníky přímo v zákulisí na koncertě

Díky umění se dostal Kuba Vaniš i do zahraničí. Do Nizozemska byl pozván jako hostující umělec a dostal se i k projektu Tattoo vs Ceramics v rámci kterého 5 holandských tatérů pozvalo 5 tatérů ze zahraničí.

Díky tetování a postování na Instagram poznává Kuba spoustu nových lidí, cestuje po celém světě a pokaždé přespává u lidí, které předtím nikdy neviděl a ani jednou za ubytování nemusel platit. „To mi přijde naprosto absurdní a boží zároveň. Nejezdím ale do ciziny pořád. Dost často jedou lidi i za mnou. Dokonce se mi podařilo tetovat členy německé skupiny FAUN přímo v zákulisí na jejich koncertě v Praze.“

V budoucnu by se rád Kuba věnoval naplno své tvorbě. S rostoucí popularitou vikingské tématiky to ale není jednoduché. Objevila se spousta lidí, která tvoří podobně jako Kuba nebo ho přímo kopírují. Velkou výzvou by pro Kubu byl herní průmysl. „Zkoušel jsem posílat životopis do WarHorse studio, kde vznikla hra Kingdom Come: Deliverance odehrávající se v 15. století v Čechách. Bohužel to nevyšlo. V současnosti ale pracujeme s hlavním hudebníkem z pagan folkové skupiny Nemuer na multiplayerové hře pro androidová zařízení, která se inspirovala právě severskou mytologií, konkrétně Ragnarökem – sérií událostí, jež vedou ke smrti bohů a konci světa. Jsem zvědavý, jak to dopadne!“