Nikola Nemergutová z Hrádku vytvořila škrabošky, které zazářily v pohádce Hodinářův učeň

Nikol Nemergutová studuje na TULce Design šperku a skla. Maska, která padla do oka barrandovskému studiu, ale vznikla už dříve. Jednou by Nikola ráda tvořila šperky pod svou vlastní značkou, ale i další spolupráce s televizí by byla zajímavá.

Jako první vznikla černá škraboška se vzorem lišaje smrtihlava, můžete prozradit něco více o jejím vzniku?
První maska smrtihlava vznikla jako klauzurní práce ve třetím ročníku na Střední škole v Jablonci nad Nisou. Zadáním bylo vytvořit netradiční šperk, proto mě napadlo vytvořit nějakou škrabošku nebo masku podobnou takovým, jaké se nosily na bály nebo plesy v minulých stoletích a v dnešní době už se bohužel nenosí. Smrtihlav se mi vždycky moc líbil, jeho barevnost, ta lebka na těle a jakási jeho tajemná a temná stránka.

Z jakých materiálů je škraboška tvořena?
Základ masky, tedy spodní vrstvu tvoří látka (filc), ke které je několika body přišitá vyřezaná kovová podobizna smrtihlava.  Následně jsem  vyřezaná místa vyšívala korálky. Pro doplnění vzhledu smrtihlava jsem ještě na dvě místa na tělíčku přidala kousek kožešiny.

Na první masku měla měsíce, druhou musela filmařův dodat do dvou týdnů

První masku jste tedy tvořila v rámci studentské práce, o druhou vás požádali filmaři. Byla samotná výroba náročná?
Musím říct, že práce na obou byla hrozně časově i psychicky náročná, přestože vlastně každá maska vznikala úplně za jiných podmínek. Tím že jsem masku smrtihlava dělala ve škole jako klauzurní práci, měla jsem na ni hodně času, ale zároveň při práci vzniklo několik problémů s černou povrchovou úpravou kovu a celkovou realizací.

U druhé masky už jsem věděla, do čeho jdu a zhruba jsem věděla, co od té práce čekat a jak to celé bude probíhat. Hlavním problémem byl čas. Na rozdíl od masky smrtihlava, u které jsem měla na realizaci asi čtyři měsíce plus asi dva týdny na vytvoření návrhů a promyšlení celé realizace a mohla jsem si ji dělat v klidu, masku motýla jsem musela stihnout za čtrnáct dní komplet. Maska motýla vznikala v době, kdy už jsem nebyla studentka střední školy, a byly prázdniny, takže jsem musela vymyslet, kde ji budu vyrábět, protože ruční vyřezání kovu vyžadovalo trochu jiné podmínky, než jaké jsem měla u nás doma v panelákovém bytě. Nakonec jsem se usadila v garáži rodičů mého přítele, kde jsem se denně na několik hodin zavřela a tvořila.

Právě podle masek se utvořil příběh pohádky

Jak se vůbec studentská práce dostane k filmařům?
V podstatě náhodou. Jak už jsem zmiňovala, v té době už jsem nebyla studentkou střední školy, když mi jednoho dne o prázdninách zavolala moje dílenská, že se do školy přijeli podívat filmaři s tím, že hledají nějaké zajímavé výrobky do nějaké pohádky. V té době se ještě úplně nevědělo, jak bude pohádka vypadat a o čem přesně bude a právě podle mých masek se utvořil příběh té pohádky.

Jaký to je pocit, když vidíte svou práci ve filmu?
Poprvé jsem šla na pohádku do kina s taťkou a byla jsem naprosto dojatá. Asi to ani nedokážu moc popsat, ale byl to prostě nezapomenutelný okamžik. Byla jsem na sebe pyšná, že jsem to všechno zvládla a zároveň jsem věděla, že i on je na mě pyšný za to, co jsem dokázala. A upřímně mě hodně překvapily titulky na konci pohádky. S nadšením jsem čekala, až tam uvidím svoje jméno, ale zároveň jsem si myslela, že to tam bude až na jednom z posledních míst a malým písmem, ale právě naopak. Bylo velkým písmem stejně jako jména herců, maskérů a podobných významných osobností a já si v tu chvíli připadala hrozně důležitě, jako významný článek celého týmu  tvůrců pohádky Hodinářův učeň.

Která maska se vám osobně líbila více, černá nebo bílá?
Osobně se mi víc líbí maska smrtihlava, asi ani ne kvůli tomu, že byla první, ale líbí se mi její barevnost a její kouzlo.

Líbila by se vám spolupráce s filmaři i do budoucna?
Určitě bych se tvorbě rekvizit chtěla věnovat, protože ta samotná práce na tvorbě podobných kousků je výzva, ale pak to dílo vidět v televizi nebo v kině neskutečný zážitek.