Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
První pomoc je definována jako soubor opatření a úkonů, které slouží k omezení následků úrazu či nemoci do doby poskytnutí odborné pomoci. Jinými slovy se jedná o okamžitou pomoc poskytnutou člověku před jeho kontaktem s profesionální péčí. Poskytnout první pomoc (PP) je v rámci svých možností a schopností povinen každý občan České republiky, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život. Umíte však správně první pomoc poskytnout?
Člověk by měl jako první zhodnotit celou situaci a zachovat vlastní bezpečí. To je jedna z nejdůležitějších věcí, na kterou se často zapomíná. Ano, člověk by měl poskytnout první pomoc, ale ne za cenu ohrožení vlastního zdraví či dokonce života.
Další věc, kterou by měl člověk bezprostředně udělat, je přivolat pomoc a teprve poté sám první pomoc poskytnout.
Jak již bylo zmíněno výše, měl by člověk dodržovat při poskytování první pomoci bezpečnost. U dopravní nehody bychom měli zastavit v bezpečné vzdálenosti a zapnout výstražná světla. Dále zajistíme bezpečnost ostatních spolucestujících a označíme sebe a místo nehody. U havarovaného auta bychom měli vypnout motor a zatáhnout ruční brzdu.
V případě úrazu elektrickým proudem jako první přerušíme působení proudu tím, že vypneme jistič nebo spotřebič. Při úrazu vysokým napětím se k dotyčnému nepřibližujeme, jelikož hrozí elektrický výboj na několik metrů. Při záchraně tonoucího člověka bychom, pokud to je možné, neměli vstupovat do vody a měli bychom použít záchrannou pomůcku nebo plavidlo. Pokud do vody vstoupit musíte, zajistěte se ze břehu lanem. V případě, že se setkáme s agresivní osobou, nevstupujte do prostoru, kde se takový člověk nachází.
Jako první zjistěte, jestli zraněný netrpí život ohrožujícím stavem, jako je masivní krvácení, bezvědomí či to, zda postižený člověk normálně dýchá. V případě, že zjistíte život ohrožující stav, ihned poskytněte první pomoc a přivolejte záchranáře na lince 155.
Při dalším „vyšetření“ člověka bychom měli zjistit kvalitu dýchání, barvu kůže, známky úrazu (rány, deformace), různé abnormality v obličeji, oči a tepovou frekvenci. S postiženým také komunikujte, pokud je to možné.
Záchranku voláme vždy, pokud se jedná o život ohrožující stav nebo máme podezření, že by mohl nastat. Pokud si nejsme jistí, je lepší záchranáře zavolat. Při telefonátu bychom měli zachovat klid a nahlas říct: co se stalo a kde se to stalo. Důležité je také neukončovat hovor jako první, zůstat na příjmu a dodržovat pokyny dispečera.
Do příjezdu záchranářů bychom v první řadě měli dbát na vlastní bezpečí a na bezpečí ostatních. Pokud je to možné, komunikujte s postiženým a uklidněte jej. Zajistěte jeho tepelnou pohodu a sledujte jeho stav (zejména životní funkce). S postiženým manipulujte jen v případě, pokud je to nezbytně nutné.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
