Nejistota i strach může v dnešní napjaté době vyvolat nejednu hádku. Kolikrát to ale přeroste v něco mnohem horšího. Urážky a ponižování střídá kontrola zpráv či emailů a mnohdy to i skončí fyzickým napadením. Jedni z těch, kteří poskytují terapie pro násilné osoby je i Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle té vyhledává pomoc čím dál více mužů, kteří se potýkají s násilím ze strany partnerky.
„V roce 2020 jsme zaznamenali určitý „genderový“ trend, tedy větší množství násilných žen. Celkem se na nás v roce 2020 obrátilo 125 klientů, z toho 81 mužů a 44 žen. Z celkového počtu klientů tak ženy tvoří 35 procent. V části programu, který je nařízen soudem, pak poprvé v roce 2020 byly i dvě ženy odsouzené za závažný násilný čin na partnerovi. Jde o poměrně významný posun, neboť stále přetrvává ve společnosti určitý stereotyp v tom, že násilní jsou muži a ženy jsou oběti,“ popisuje situaci metodička krizového SOS centra Diakonie Věra Víchová.
Podle organizace Býlí kruh bezpečí se během první vlny pandemie žádné exploze domácího násilí nekonala, ve druhé vlně ale došlo k obratu a dopady jsou zde mnohem výraznější.
„První vlna pandemie sice zavřela dveře domácností, nicméně tento stav ke vzniku domácího násilí nestačí. Zavřené dveře vyváří prostor pro stresy a konflikty, ale lidé reagují různě a od stresu nevede přímá linka k domácímu násilí,“ uvedla Petra Vitoušová z organizace Bílý kruh bezpečí (BKB).
Zpočátku podle odborníků převládl strach z ohrožení novým nebezpečných virem. Obavy z nemoci a strach o život svůj i blízkých společnost naopak spojovaly. To všechno se ale s druhou vlnou rozplynulo.
„Ve druhé vlně se dostavuje se únava, reakce lidí jsou diferencovanější. Více se prosazuje individualita. Tedy i povaha násilníků a tyranů. V druhé vlně se může předchozí týrání rychle vrátit do starých kolejí anebo nabrat ještě na větších obrátkách. Dlouhodobě totiž přetrvávají výrazné stresory: sladit domácí vyučování dětí se zajišťováním chodu domácnosti a případně i s home officem. Příležitosti pro relaxování a odpočinek naopak prořídly. Koncentrované soužití při redukci ostatních kontaktů, zvláště na malé ploše bytu, okořeněné finanční či existenční nejistotou vytváří silné třecí plochy,“ popisuje BKB.
Oběť je neustále zavřená doma se svým trýznitelem a nemá tak prostor, kdy vyhledat pomoc. I proto s rozvolněním opatření počítají na krizových linkách i s nárůstem volajících.
Diakonie nabízí terapeutický program pro násilné osoby, a to formou individuální, párové i skupinové terapie. Nyní v době pandemie je možnost i online poradny.
„Terapie se tak stává dostupnou pro více lidí a jsou tu i další výhody. Klient může být sdílnější, dokáže mluvit o náročných tématech, ke kterým by při osobním setkání nesebral odvahu. V týmu terapeutů Diakonie panuje shoda v tom, že osobní terapeutické setkání není možné plnohodnotně nahradit distančním způsobem. Ve výjimečné situaci, kterou zažíváme, je ale určitě lepší pomáhat klientům jakýmkoliv způsobem než nepomáhat vůbec,“ shrnuje situaci mluvčí Diakonie Ivo Mareš.
Terapie pak probíhá především formou videohovoru. Ve výjimečných případech je možné si s terapeutem pohovořit i čistě telefonicky.
„Vždy je upřednostňována forma audiovizuální, neboť jedním z důležitých faktorů terapie je, že se klient s terapeutem vidí. Oba sice vidí obvykle pouze obličej a nelze tak pracovat s neverbálními signály – gestikou, posturikou nebo proxemikou. Celkový dojem z druhého pak tedy může být velice zavádějící, ale stále je zde více vstupů než při telefonním hovoru,“ dodává Víchová.
Program Stop násilí funguje od roku 2009 a během více jak deseti let dochází k postupnému rozšiřování programu a týmu terapeutů. Od roku 2017 je individuální terapie poskytována i pachatelům násilných trestných činů na základě rozhodnutí soudu. Dále je program ukládán v rámci přestupkového řízení na úřadech městských částí, kdy má klient nařízeno podrobit se programu na zvládání násilného chování
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
