Sobota 10. 1. 2026 | Svátek má Břetislav
Jedním z negativních dopadů koronaviru a hygienických opatření byl i vysoký nárůst odpadu v podobě použitých roušek a respirátorů. Ty se povalují na ulicích měst i v přírodě. S převratnou novinkou nyní přišla Technická univerzita v Liberci. Roušky z kyseliny mléčné, které se v přírodě rychle rozloží.
Chirurgické roušky a respirátory jsou vyráběny zejména z polypropylenu, který se v přírodě rozkládá desítky možná i stovky let. „S kyselinou mléčnou jsme o řád rychlejší. Podstatné je ovšem prostředí. Především množství slunečního záření, vlhkost a působení organismů. Rouška z kyseliny mléčné pohozená do stínu v lese pod kámen se bude rozkládat také velmi dlouho,“ komentoval v TZ Petr Louda, vedoucí katedry materiálu Fakulty strojní TUL. Roušku z kyseliny mléčné tak mohou lidé po použití hodit ideálně na kompost.
Nejde přitom o první podobně využívaný biodegrabilní, tedy rozložitelný materiál. Ve zdravotnictví se běžně užívají rozložitelné chirurgické nitě. Právě ty se staly inspirací pro vznik těchto roušek. I přes změnu materiálu by měly roušky stále umožňovat pohodlné dýchání a zároveň účinně filtrovat. „Výhodou této nanotextilie je i to, že se dá spojovat klasickým laserovým svařováním stejně jako polypropylen. Není tedy třeba tuto fázi výroby upravovat,“ uvedl Jiří Chvojka, vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní.
Na vývoji ekologické roušky pracovala TULka přibližně rok. Loni na jaře totiž obdržela univerzita od soukromého investora zadání a peníze na vývoj právě takové roušky a navíc jednorázových obleků pro zdravotníky.
Univerzita počítá s tím, že poptávka po biodegrabilních materiálech prudce vzroste. „Těsně před tím, než přišla korona, se svět začal znepokojovat obřími ostrovy plastů v oceánech a Unie zakázala používat plastová brčka. V rouškách a respirátorech je přitom plastu mnohem více a vyrábí se jich od roku 2020 násobné množství. Česká věda nyní nabízí alternativu,“ dodal Louda.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
