Úterý 17. 3. 2026 | Svátek má Vlastimil
Před pěti lety se odstěhovali z města do malé obce v Českém ráji. Manželé Polívkovi zakoupili kromě rodinného domu v Libošovicích u Sobotky také pár pozemků. Ty se nyní snaží navrátit do podoby před zhruba sto lety. Vedle sázení stromků mají v plánu i tvorbu tůní. Chtějí tak krajině Českého ráje vrátit její tvář a pomoci přírodě.
Malá obec Libošovice se nachází v srdci Českého ráje a protíná ji turisticky vyhledávaná Zlatá stezka Českého ráje. Právě v její blízkosti se nachází několik pozemků manželů Polívkových. „Jedná se o kus pole, kde se v současné chvíli pěstuje kukuřice, a část lesa,“ popisuje Jaroslava Polívková, zatímco z okraje obce s výhledem na Trosky ukazuje, které části zdejší krajiny by se měly již brzy proměnit.
Do Českého ráje se Jaroslava s manželem Martinem přestěhovala před pěti lety z Mladé Boleslavi. Původně jen hledali pozemky, které by odkoupili, postupně se ale zrodil plán na jejich využití ve prospěch přírody. Pustit se do takového projektu nebylo vůbec snadné. Ani jeden z nich totiž není „z oboru“. Zatímco Jaroslava pracuje jako švadlena, Martin je klasický ajťák.
„Nechceme naše pozemky, které zabírají přibližně čtyři hektary, v žádném případě oplotit, chceme je zachovat plně přístupné. Jen jim chceme navrátit jejich původní podobu,“ komentuje Polívková. K tomu manželé využívají císařské mapy dokumentující zdejší krajinu před přibližně sto lety. S projektem navíc manželům pomáhají děti, Správa CHKO Český ráj i ČSOP Klenice, včetně hydrobiologa Radomíra Studeného. Ten Polívkovým předává cenné zkušenosti i z projektu vzorového mokřadu v obci Nepřívěc.
Manželé Jaroslava a Martin Polívkovi
Už na podzim plánují manželé na pozemcích vysázet první stromky. „Půjde o ovocné stromy jako jsou jabloně, třešně nebo švestky,“ uvádí Martin Polívka. Zhruba pětadvacet stromků by mělo tvořit menší sad na pozemku, který se nachází v blízkosti potoku Klenice. Další sad čítající přes sedmdesát kusů dřevin chce rodina vysadit po obvodu pozemku, včetně strany, která sousedí s nyní rozoranou obecní cestou. „Další stromky a keře plánujeme ještě později vysázet i do vnitrozemí pozemku," upřesnil Polívka.
Mimo to chtějí vytvořit i přirozené tůně a také svejly, tedy vrstevnicové strouhy, které pomáhají udržet v krajině vodu. Proměna krajiny by mohla přispět k oživení zdejší flóry ale vliv může mít i na živočišné druhy. „Jednou by se tu třeba mohly procházet čejky,“ říká s úsměvem Jaroslava.
Odvážný projekt, se kterým Martinovi a Jaroslavě pomáhají i jejich děti, se samozřejmě neobejdou bez práce a financí. Přestože rodina počítá s tím, že celý projekt zafinancuje z vlastních zdrojů, spustila i crowdfundingovou kampaň, kde se snaží získat podporu na zafinancování alespoň části nákladů.
Stejně tak ocení i případné dobrovolníky, kteří by chtěli přidat ruku k dílu při podzimním sázení. „Ozvalo se nám více dobrovolníků, než jsme čekali, ale rozhodně ne tolik, kolik bychom potřebovali. Otázkou také zůstává, kolika z nich se bude chtít na pole také na podzim, až se budeme bořit v blátě,“ dodává Polívková s tím, že doufá, že jejich projekt inspiruje i další majitele pozemků k podobným proměnám.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
