sobota 1. října 2022 Igor

Kůrovcovou kalamitu se v Lužických horách zastavit nepodařilo. Intenzivní těžba pokračuje

S kůrovcovou kalamitou se v posledních letech potýkají více či méně majitelé lesů na všech místech v České republice. Lužické hory patří mezi nejzasaženější oblasti, kde se doposud nepodařilo dostat kůrovce pod kontrolu. Velké holiny po těžbě a rozježděné cesty od těžké techniky kritizují turisté i místní.

Nejvíce dotčená je západní část Lužiček. Zde zmizely již velké části lesů a po stromech zbyly jen holiny. „Lesy ČR se holedbají, že na většině území je kůrovcová kalamita pod kontrolou, ale v Lužických horách bohužel ne. A minimálně příští rok se tu s ní ještě budeme potýkat,“ komentuje situaci Tomáš Besta, vedoucí Správy CHKO Lužické hory.

Do konce září letos vytěžily Lesy ČR v Lužických horách 337 tisíc metrů krychlových dřeva. Za celý předchozí rok to bylo 327 tisíc metrů krychlových a o rok dříve 134 tisíc metrů krychlových.

Ve většině regionů se nám už podařilo kalamitu zastavit, i na Vysočině už je pod kontrolou, nyní jsou centrem kalamity severočeské oblasti Českolipsko, Rumbursko a Děčínsko,“ uvádí na dotaz mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová, podle které se podařilo strmou gradaci kůrovcem výrazně zpomalit a očekávají mírné zlepšení situace.

Kůrovec ale není první kalamita, se kterou se musely v minulosti Lužické hory potýkat. Ve 30. letech minulého století lesy zasáhl škůdce v podobě bekyně mnišky. „Tehdejší smrk byl bohužel opět nahrazen velkými plochami smrků,“ popisuje Besta. Lužické hory přitom nejsou pro smrk ztepilý optimální. V ideálním případě dle přirozeného zastoupení dřevin by se měl smrk v Lužických horách vyskytovat do dvaceti procent. Smrk totiž potřebuje k životu vlhko a chladno, a právě poslední suché roky přispěly k tomu, že se nebyl schopen obstojně bránit proti kůrovci.

Lesy ČR, majoritní majitel lesů v Lužických horách, začaly kalamitu řešit masivní těžbou, která má za následek vznik mnoha holin. Právě ty jsou trnem v oku lidem, kteří do lesa míří ve volném čase. Podle Správy CHKO nebyly správnou volbou zejména harvestory. „Z našeho pohledu byla vybrána poněkud nešťastná technologie, tedy harvestory. Těžba těmito stroji je bezesporu velmi intenzivní a účinná. Za den dokáže vytěžit i dvě stě kubíků dřevní hmoty, tomu se ale musí přizpůsobit technologický postup,“ popisuje Besta.

Podle něj nejsou harvestory ideální pro boj s kůrovcem, který se ze začátku v lese vyskytuje roztroušeně a vytváří v porostu „kůrovcová oka“. Těžká technika v podobě harvestorů ale není schopná těžit tak malé ostrůvky v lese. „Takový obrovský stroj není tak obratný. Navíc, aby se uživil, potřebuje mnohem vyšší denní výkon, kterého dosáhne jen na velkých plochách,“ komentuje vedoucí správy. Podle Jouklové se těžba kůrovcem napadených a zdravých stromů neliší, a kromě harvestorů kácí stromy i těžaři s pilami. „Dříví následně přibližují z porostu traktory nebo tažní koně vycvičení k práci v lese,“ vysvětluje Jouklová.

V Lužických horách je těžba jediná cesta

Lesy ČR i Správa CHKO Lužické hory se shodují, že v této oblasti je jediným možným nástrojem v boji proti kůrovci těžba napadených stromů. Ta probíhá celoročně. „Pokud chceme kalamitu zastavit, je nezbytné napadené stromy těžit a asanovat. V hospodářských lesích je to jediný efektivní způsob boje s kalamitou. Je to stejné jako s jakoukoliv jinou epidemií. Je nutné najít zdroje, ze kterých se kůrovec šíří, a ty odstranit,“ říká mluvčí Lesů ČR s tím, že s odstraněním jednoho napadeného stromu se podaří ochránit dalších deset smrků. Přestože například v Národním parku Šumava byly vymezeny určité lokality s kůrovcem bez těžby, v Lužičkách není obdobný postup možný. „V Lužických horách, které jsou z velké části hospodářskými lesy, je nutné s kůrovcem bojovat,“ uznává Besta.

Intenzivní těžba za sebou zanechává obří holiny a rozježděné lesní cesty i turistické stezky. Ty znepokojují místní obyvatele i návštěvníky lesa. V některých místech zůstala jen metrová torza stromů s turistickými značkami. „S kalamitou souvisí řada nepříjemností, víme o nich a opravdu nás netěší. Děláme ale všechno pro to, abychom kalamitu co nejdříve zpomalili a zastavili,“ říká mluvčí Lesů ČR. Bez změn a dočasných omezení se ale těžba v lese dle Jouklové neobejde.

Masivní těžbou v chráněném území Lužických hor se v posledních měsících zabývá také Česká inspekce životního prostředí, která obdržela celkem šest podnětů. Kontrola, na které pracuje oddělení ochrany přírody, ochrany lesa a ochrany vody, zatím není ukončena. „Z hlediska ochrany přírody kontrola není ukončena. Zde se kontrola zaměřila na následky těžby na místě a na kontrolu podmínek těžby, kterou vydala rozhodnutím CHKO,“ sděluje na dotaz Drbny mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka. Podle inspekce zde mohlo dojít k přestupku dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ovečka k tomu dodává: „ČIŽP hodlá nyní požádat správu CHKO Lužické hory o jejich odborné stanovisko v této věci, aby mohlo být vyhodnoceno, že došlo k poškození zákona a v jakém rozsahu.“

V oblasti ochrany vod již inspekce dospěla k názoru, že těžaři se nedopustili porušení zákona, ale způsob těžby ohrozil lokality pramenišť. 

Kalamita jako příležitost ke změně

Současná kůrovcová kalamita znamená pro Lužické hory také příležitost ke změně. Zejména ochranáři doufají, že do budoucna nahradí smrky jiné dřeviny. Dle přirozené skladby by měl být nosnou dřevinou v CHKO Lužické hory zejména buk, dále jedle, javor, jeřáb, jasan nebo jilm. V nižších polohách také borovice a dub. S tím souvisí také obnova lesa po samotné těžbě. Podle Správy se ale budou muset lesníci vypořádat s nedostatkem sadby.

„Obnova lesa musí být kontinuální a nemělo by se dlouho čekat. Hodně spoléháme na přirozenou obnovu. Pro nás jako pro ochranáře je žádoucí, aby přirozené obnovy bylo co nejvíce,“ doplňuje vedoucí Správy. Pro umělou obnovu lesa budou potřeba miliony sazenic, kterých je již dnes nedostatek, dalším důležitým limitujícím faktorem obnovy lesa je přemnožená spárkatá zvěř. To Jouklová komentuje slovy: „S obnovou jsme už začali. Sázíme lesy nové generace, druhově pestré. Vždy záleží na konkrétním stanovišti, ale obecně lze říci, že sázíme 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů.“ Obnova lesů bude ale trvat dlouhé roky a zřejmě se výrazně promění jejich podoba.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto

Štítky Lužické hory, těžba, kůrovec, lesy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.