Na Turnovsku vzniká komunitní sad. Spolek ZAzemí mění průmyslové stromoví v místo pro lidi i krajinu

Komunitní sad vznikne na jednom hektaru, který vykoupí Nadace Pro půdu a dlouhodobě ho propachtuje spolku ZAzemí, jehož cílem je přetvořit místo po léta udržované hektolitry chemie na přírodní Sad Svobody. „Plánujeme zde vysadit přibližně osmdesát stromů,“ přiblížila Drbně Anna Hudká ze spolku.

Od „klasických“ průmyslových sadů se bude tento lišit v mnoha ohledech. Nepůjde například o běžné monokulturní stromoví, výsadba tak bude obsahovat jabloně, hrušně, švestky, třešně i ořechy. Monokultury jsou totiž náchylnější na napadení škůdci a tím pádem náročnější na chemické ošetření pesticidy. Rozdíl je i v samotném umístění stromků. „V průmyslovém sadu se vysazují malé stromy velmi hustě. Na jednom hektaru je až tisíc kusů. Navíc se využívají takzvané zákrsky. Funkcí zákrsku je plodit záhy po výsadbě hodně ovoce po krátkou dobu, patnáct až třicet let, a vedle toho se příliš nezdržovat tvorbou kořenového systému. Ten je pak závislý na průmyslových hnojivech a často i kapkové závlaze,“ vysvětlila Hudková.

Nově vybudovaný sad se obejde na rozdíl od těch průmyslových bez chemikálií. Pouze v prvních dvou letech budou členové spolku stromy podporovat hnojením kompostem a zálivkou v extrémním suchu. Plody sice sad přinese až za několik let, zato se může dožít i sta i více let.

Sad pomůže i zadržování vody v krajině

Přírodní sad bude také zázemím pro mnoho živočišných druhů, navíc pomůže zadržet vodu v krajině. „Průmyslový sad slouží výhradně k produkci. Správcům dnešních sadů už se ani neříká sadaři, nýbrž ovocnáři. Nápor chemie ustojí jen málokterý živočišný druh, umělé zavlažování stahuje podzemní vody, což je problematické zejména v blízkosti lidských sídel závislých na studniční vodě,“ konstatovala Hudská s tím, že hnojiva a pesticidy jsou také zdrojem znečištění spodních vod a pokračovala: „Cílem našeho projektu Svobodu Sadu je přetvořit místo, které je pro krajinu přítěží v ostrůvek, ve kterém si příroda od intenzivního hospodaření odpočine, zákoutí, do kterého si člověk nechodí pro peníze.“

Oproti běžnému sadu bude tento také volně přístupný veřejnosti. Průmyslové sady bývají oplocené, často opatřené kamerovým systémem a lidem je sem vstup zakázán. „Náš sad je volně přístupný, vede skrze něj stezka, díky níž se podařilo vytvořit pěší okruh kolem obce Loučky a veřejnost je v něm vítána,“ řekla zástupkyně spolku. Sad bez lidí podle ZAzemí totiž nedává smysl. Celkové náklady na pořízení pozemku pro výsadbu sadu činí 500 tisíc korun. Nadace Pro půdu spustila kampaň pro získání posledních chybějících 150 tisíc. Aktuálně se podařilo vybrat již více než 75 procent z této částky.